posilame pozdraveni do zimnich cech z rozpaleny druhy strany zemekoule. pomalu se nam uzavira dalsi casova kapitola, doba mezi povedenym vyletem do hor a trhanim zralych jablek, o ktere jsme se prvni mesic tady s laskou starali.
jak je psano v predchozim prispevku blogu: bud sezenem praci a zustanem a budem drit, nebo sednem na kola a projedem severni ostrov (nakonec vyhral sever pred jihem). sehnali jsme praci...
po poslani asi padesati sms-ek potencionalnim zamestnavatelum s informaci ze jsme ctyri, jsme z ceska a jsme nejlepsi robosi na svete se nam ozvalo asi pet lidi s tim, ze mame se ozvat cirka za mesic. uz jsme byli s Hanuli sbaleny, brasny na kolech oveseny, rozhodnuty vyrazit k sopce Taranaki i jinam, prisla ale v posledni chvili zprava od Paula, ze ma pro nas praci. Na vinici. Slava.
Takze se z kol sundaly brasny a jelo se pracovat. A od ty doby se s kratkejma prestavkama pracuje porad, konta se nam zaplnujou dolarama a my jsme za to radi. Prace je to ruznoroda, zaclo se trhanim listku z vinnych keru, aby poradne na hrozny mohlo prazit slunce, pak se na jinym miste trhaly broskve, nekdo pomoci specialni nadoby tahany jako batoh ale na brise (vid, Hanysko, hezky se ti na tyto chvile vzpomina...he he), nekdo pomoci specialniho dopravniho prostredku zvaneho Hydralada, coz je hydraulicky zdvizny rameno na kolech, pomoci kteryho se da snadno sebrat broskev z vrcholku stromu a zaroven poradat zavody s kolegou Hydraladnikem z vedlejsiho stromoradi. Pokracovalo se zase jinde na jiny vinici, kde se na obnazeny keriky natahovala sit proti hroznochtivymu ptactvu. A topime se v dolarech...
Co se deje za oponou? Mame novou posilu dvou ceskych hochu, Milana a Adama. Potkali jsme je v Taupu pri nasem vyletu do hor, a protoze z duvodu financni tisne temer chteli se vracet po par mesicich do cech, nabidli jsme jim kontakt na Johna, spolu s kterym se domluvili a hosi budou trhat jablka s nama. Jsou to opet zajimavy postavy, ve zkratce si muzeme Adama predstavit jako bratra Polonyho (jen bez nemovitosti, potomku a schopnosti ucinkovat ve slovutnych Velaz Kvetas, zato pise knihu, je to novinar a je celkem normalni), Milan jest praktikujici verici karatista (hnedy pas) s chorobnou skudlivosti. Takze je sranda, protoze jinak by to bylo k placi.
Jane s Kubou a Adamovi s Milanem se zas opetovne totalne porouchaly auta, otazka nekolika set az tisicu dolaru za nutny opravy je o duvod vic byt radi za nase jizdni kola.
Brzy tedy zacnou jablka, ty budem sbirat (jestli vydrzime) cirka mesic a pak se uvidi. V planu je navstivit na tyden ostrovy Fiji (zname jako Fushaaal) a pak vyrazit na kolech na jizni ostrov. Z toho mame trochu strach...Zeland jak je krasnej, tak je desive obehnanej tisicema kilometru plotu vsude. Pole. Louky.Vinice.Lesy...vsude je okolo dratenej plot. Kde my postavime stan pri nasem vejletu, to nevime. Budem muset pocitat s dobrotou mistnich, ze nas na svym pozemku nechaj prespat. To by mohlo vyjit. Lidi jsou tu celkem fajn.
Libame Vas. Vasi O+H
P.S.: fotky jsou tentokrat netematicky, jen pro potechu oka pripojeny, s nicim nejak extra nespojovatelny...momentky ze zivota na Zelandu? Asi tak...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat