středa 22. prosince 2010
23.12.2010 - foto
...anebo aspon tady: http://bicin.rajce.idnes.cz/new_zealand_01/ dokud je nenalejem sem
23.12.2010 - fotky
...je to spatny ale fotky musim zkusit poslat zitra. dneska se nedari a nedari...
23.12.2010 - Havelock North - Hawkes Bay - New Zealand
Jsme tady. Na druhy strane zemekoule a mame tady jaro. Leto se blizi. A jablickam se velice dari. Nejak jsme zaspali s informacema pro vas, odpustte nam to prosim, ale jsme zde od tretiho dne po prijezdu v plnym zaprahu a po sichte je tezko dokopat se k tak intelektualne narocny cinnosti jako je psani zazitku...a navic zatim moc zazitku neni...
zlehka se vratime do predpreletove historie: Jakarta no. 2 se mi moc libila (Hanuli uz tak moc ne, ale to je zivot). Bydleli sme v ulici Jaksa a to ma bejt historicky centrum. Je to jedna cirka 500m dlouha ulicka s par kratsima a uzsima odbockama uprostred 24 milionovyho betonovyho bordelu. Pidivesnice uprostred megamesta. Smradlavy stoky s krysama a chudakama vedle nablejskanejch sklenenejch mrakodrapu s mramorem u vchodu. Proste uzasnej kontrast...navic jsme cestou do kramku Elen pouzili mestskou hromadnou dopravu v case navratu 24 milionu lidi z prace domu (prezili jsme a nic se nam neztratilo) a nasledne petikilometrovej pochod chudou ulickou zas sousedici s luxusnima obchodnima centrama. Diky Jakarto za tebe. Aspon vime kudy cesta nevede a do dalsich let ti prejeme klidny proziti absolutniho dopravniho kolapsu (kterej te jiste ceka, jen se nevi jestli to bude za pul roku nebo za roku pet).
Let jako vpohode :-) Konecne sme leteli "panem" letadlem 777, kde ma kazdej svoji obrazovku, vyber filmu, radii, her a informaci o prave probihajicim letu. byla to takova parada, ze let utekl jak voda, my vubec nespali a v Aucklandu na letisti pri cekani 10 hodin na autobus zacli usinat ve stoje...bus transfer do Havelocku (ten uz jsme prospali), vyzvednuti nas mistni zensinou a vykopnuti v "kempu otroku" u sadu.
Jsme v oblasti zemedelske, ruralni, bohate. My zatim bohati nejsme. Ale budeme...to je jisty :-)
Pracujeme s prirodou, konkretne pomahame stromum od prebytecnejch jablek a nechavame dorust pouze ty nejlip vypadajici kousky. je to pakarna, ale uz sme si zvykli. Bicak si obcas z nadmiry stereotypu da dve listim obsypane vetve do pusy, zacne machat rukama jakoze hraje v kytaru a dava spolupracantum kviz, co jako predstavuje. Nikdo jeho ZZ Top nepoznal. Parta spolurobosu je velice povedena (vsichni z Ceska - to proto ze nas narod je v teto cinnosti pry nejzdatnejsi - a vsichni vice ci mene mladsi):
Georgina (Jirina) s Martinem: Martin je vesely mladik rad komentujici vsechno, co se tyka pohlavniho zivota nebo ustroji, aktivne s timto take umi pracovat (nas karavan je s jejich spojen plachtou, ktera umi bezchybne prenaset pohyby jednoho karavanu na druhej, diky cemuz obcas mame problem usnout). Je vynikajici kuchar (je to jeho profese), nadseny amatersky opravar utopenych zrcadlovek (tu moji D50tku rozdelal do posledniho sroubku) a v cesku jeste vic nadsenejsi tunningar sveho vozu Skoda Felicia Hatchback (protuningoval pry jiz neco kolem 600 000 korun). Ale on si to muze dovolit, jelikoz vyviji dvojnasobne rychle pracovni tempo. Nikdo zatim jeho brilantni techniku nepochytil, takze my se zatim musime tunningu nasich kchar a bajsyklu vzdat. Georgina je jeho poslusne devce, ktere si jiz v takto utlem veku spori zodpovedne 300 korun mesicne na rakev. Jako jedina z nas neumi ani slovo anglicky a vrasky si s tim nedela.
Jakub a Jana: Jakub je mily, mlady skapunkovy vlasatec studujici stavarnu CVUT, kde mel tu cest byt veden slovutnym doktorem ingenieurem Janem Sykorou, tudiz je nadmiru inteligentni. Zvlada hru v bubny a ma rad pivo. Jana je jeho neposlusne sympaticke devce. Jmenuje se Hrabakova, je z Praskoles a uz se nemuze dockat snatku, aby se sveho krasneho prijmeni zbavila. Oba maji prevelikou smulu se svym obytnym automobilem, nejspis veskere vydelane penize padnou na jeho udrzbu, opravy a nakupy ukradenych veci z nej.
Matous a Tereza: Matous je mlady, neklidny casto zhuleny dredaty dram-and-bejzovy muz, kterehozto matka byla jednou z vymenenych mandzelek na nove (nebo na prime?). Pry behem nataceni hulil s televiznim stabem a bylo to kuuuuul. Je vyuceny umelecky kovar, ale tajne sni o tom, ze ho jednou bude zivit mixovani a skrecovani desek. Tereza je jeho starsi devce - hulici doktorka teologie a jeho v mixovani podporujici. Mezi sebou si rikaji "Zlati" a maji moc radi poradek.
Sef je John a je bourak, jeho zena je Leslie a je taky bourak. Mame se tu dobre, neokradaj nas a vyplatu nam platej a to vcas. Bydleni v jejich karavanech je velice levne, proste, ale funkcni. Jejich sad je zeleny a veliky...
Nyni z kulturniho soudku:
Krome Bicakovy ZZ Top sadove produkce jsme na pocest nasich skvelych bossu secvicili pisen z Ondrejova pera zovouci se "Czech apple blues", jez mela u ctyrclenneho obecenstva nebyvaly uspech. Zde je ke shlednuti zaznam z koncertu: http://www.youtube.com/watch?v=d1xNO-Onq5Y
No a co teda jako jsme tim vsim chteli napsat? : mame se dobre, vydelavame pomalu penize a plan je vydelavat do cirka konce unora. Pak se zakoupenejma kolama (uz je mame, ted jen dovybavit blatnikama a nosicema) objedem zeland krizem krazem. pokusime se dostat na skok na Fiji. Dame si par piv s Philem a Vicki (ktery maj nekdy kolem dubna az kvetna na Zeland dorazit). A pak domu? Jo, asi jo. Ja uz se tesim. Ja (Hanka) ani nevim. To je zivot...
vasi o+h
P.S.: podarilo se mi tady vydrazit pouzitou D70 tku s objektivem 18-70mm. Za babku. jsem opet stastny profesionalni fotograf...
P.S.: klidne vanoce prejeme a pf 2011 taky prejeme!
zlehka se vratime do predpreletove historie: Jakarta no. 2 se mi moc libila (Hanuli uz tak moc ne, ale to je zivot). Bydleli sme v ulici Jaksa a to ma bejt historicky centrum. Je to jedna cirka 500m dlouha ulicka s par kratsima a uzsima odbockama uprostred 24 milionovyho betonovyho bordelu. Pidivesnice uprostred megamesta. Smradlavy stoky s krysama a chudakama vedle nablejskanejch sklenenejch mrakodrapu s mramorem u vchodu. Proste uzasnej kontrast...navic jsme cestou do kramku Elen pouzili mestskou hromadnou dopravu v case navratu 24 milionu lidi z prace domu (prezili jsme a nic se nam neztratilo) a nasledne petikilometrovej pochod chudou ulickou zas sousedici s luxusnima obchodnima centrama. Diky Jakarto za tebe. Aspon vime kudy cesta nevede a do dalsich let ti prejeme klidny proziti absolutniho dopravniho kolapsu (kterej te jiste ceka, jen se nevi jestli to bude za pul roku nebo za roku pet).
Let jako vpohode :-) Konecne sme leteli "panem" letadlem 777, kde ma kazdej svoji obrazovku, vyber filmu, radii, her a informaci o prave probihajicim letu. byla to takova parada, ze let utekl jak voda, my vubec nespali a v Aucklandu na letisti pri cekani 10 hodin na autobus zacli usinat ve stoje...bus transfer do Havelocku (ten uz jsme prospali), vyzvednuti nas mistni zensinou a vykopnuti v "kempu otroku" u sadu.
Jsme v oblasti zemedelske, ruralni, bohate. My zatim bohati nejsme. Ale budeme...to je jisty :-)
Pracujeme s prirodou, konkretne pomahame stromum od prebytecnejch jablek a nechavame dorust pouze ty nejlip vypadajici kousky. je to pakarna, ale uz sme si zvykli. Bicak si obcas z nadmiry stereotypu da dve listim obsypane vetve do pusy, zacne machat rukama jakoze hraje v kytaru a dava spolupracantum kviz, co jako predstavuje. Nikdo jeho ZZ Top nepoznal. Parta spolurobosu je velice povedena (vsichni z Ceska - to proto ze nas narod je v teto cinnosti pry nejzdatnejsi - a vsichni vice ci mene mladsi):
Georgina (Jirina) s Martinem: Martin je vesely mladik rad komentujici vsechno, co se tyka pohlavniho zivota nebo ustroji, aktivne s timto take umi pracovat (nas karavan je s jejich spojen plachtou, ktera umi bezchybne prenaset pohyby jednoho karavanu na druhej, diky cemuz obcas mame problem usnout). Je vynikajici kuchar (je to jeho profese), nadseny amatersky opravar utopenych zrcadlovek (tu moji D50tku rozdelal do posledniho sroubku) a v cesku jeste vic nadsenejsi tunningar sveho vozu Skoda Felicia Hatchback (protuningoval pry jiz neco kolem 600 000 korun). Ale on si to muze dovolit, jelikoz vyviji dvojnasobne rychle pracovni tempo. Nikdo zatim jeho brilantni techniku nepochytil, takze my se zatim musime tunningu nasich kchar a bajsyklu vzdat. Georgina je jeho poslusne devce, ktere si jiz v takto utlem veku spori zodpovedne 300 korun mesicne na rakev. Jako jedina z nas neumi ani slovo anglicky a vrasky si s tim nedela.
Jakub a Jana: Jakub je mily, mlady skapunkovy vlasatec studujici stavarnu CVUT, kde mel tu cest byt veden slovutnym doktorem ingenieurem Janem Sykorou, tudiz je nadmiru inteligentni. Zvlada hru v bubny a ma rad pivo. Jana je jeho neposlusne sympaticke devce. Jmenuje se Hrabakova, je z Praskoles a uz se nemuze dockat snatku, aby se sveho krasneho prijmeni zbavila. Oba maji prevelikou smulu se svym obytnym automobilem, nejspis veskere vydelane penize padnou na jeho udrzbu, opravy a nakupy ukradenych veci z nej.
Matous a Tereza: Matous je mlady, neklidny casto zhuleny dredaty dram-and-bejzovy muz, kterehozto matka byla jednou z vymenenych mandzelek na nove (nebo na prime?). Pry behem nataceni hulil s televiznim stabem a bylo to kuuuuul. Je vyuceny umelecky kovar, ale tajne sni o tom, ze ho jednou bude zivit mixovani a skrecovani desek. Tereza je jeho starsi devce - hulici doktorka teologie a jeho v mixovani podporujici. Mezi sebou si rikaji "Zlati" a maji moc radi poradek.
Sef je John a je bourak, jeho zena je Leslie a je taky bourak. Mame se tu dobre, neokradaj nas a vyplatu nam platej a to vcas. Bydleni v jejich karavanech je velice levne, proste, ale funkcni. Jejich sad je zeleny a veliky...
Nyni z kulturniho soudku:
Krome Bicakovy ZZ Top sadove produkce jsme na pocest nasich skvelych bossu secvicili pisen z Ondrejova pera zovouci se "Czech apple blues", jez mela u ctyrclenneho obecenstva nebyvaly uspech. Zde je ke shlednuti zaznam z koncertu: http://www.youtube.com/watch?v=d1xNO-Onq5Y
No a co teda jako jsme tim vsim chteli napsat? : mame se dobre, vydelavame pomalu penize a plan je vydelavat do cirka konce unora. Pak se zakoupenejma kolama (uz je mame, ted jen dovybavit blatnikama a nosicema) objedem zeland krizem krazem. pokusime se dostat na skok na Fiji. Dame si par piv s Philem a Vicki (ktery maj nekdy kolem dubna az kvetna na Zeland dorazit). A pak domu? Jo, asi jo. Ja uz se tesim. Ja (Hanka) ani nevim. To je zivot...
vasi o+h
P.S.: podarilo se mi tady vydrazit pouzitou D70 tku s objektivem 18-70mm. Za babku. jsem opet stastny profesionalni fotograf...
P.S.: klidne vanoce prejeme a pf 2011 taky prejeme!
středa 24. listopadu 2010
25.11. - Thajsko - zaverecna mise / Jakarta
Z Ko Bulonu jsme to vzali pres Trang (mesto stredni velikosti s extraordinerne namachrovanym nocnim trhem, kde jsme travili dva vecery tlaskanim se vsemoznejma dobrotama) na dalsi ostrov na andamanskym pobrezi - Ko Muk. Je to vetsi bratr Bulonu s vesnici davno splachnutou vlnkou tsunami, coz je jeste dnes patrny na kazdym rohu, betonovou cestickou skrz ostrov dlouhou 1,5 km, krasnym snorchlovanim, jeskyni, ktera se musi preplavat, aby se clovek dostal do skalama obklopeny laguny, kde si driv pirati skovavali uloupeny poklady a pak taky majitelka restaurace "Hill Top", kterou potkavame uz na lodi z pevniny na ostrov a ktera nas nechava vedle svyho podniku stanovat zadaco. Moc mila a blazniva baba. My u ni - jako podekovani za fleky pro stan - dlabem jak o zivot, konec koncu to ma moc dobry a taky nejlevnejsi.
I tak jsme ale na ostrove jen dve noci. Uplne to stacilo. Moc toho ostrov nenabizi a to, co nabizi, je tak na dva dny akorat - snorchl a vylet do jeskyne. Navic tu jest problem se stanem britske posadky: nejak jsme Anglany (teda hlavne Phila) zapalili pro wildcamping. A tak v supraci ve meste Trang mezi Bulonem a Mukem koupili stan (v prepoctu za 600 Kc) a jeden spacak a jejich nadseni z nove nabyte vybavy a moznosti usetrit pri stanovani za ubytko neznalo mezi...Az do prvniho deste na Muku:-) To se nadseni zmenilo v pekelnou nasranost.
Jedem teda zpatky do Trangu, Philovi se dari z prodejce vytriskat penize za ten promokavej sunt a na poslednich par spolecnejch chvil vymejslime vylet na scooterech po okoli plnym jeskyni a vodopadu, vecer kupujem vic piv nez obvykle (2 velky a 640 ml) a hrajem karty (anglicke klasicke karetni hry Shithead a Ashole).
My se rozhodli si jeste scooter nechat a probrazdit blizky i daleky okoli vic, Phill s Vicky zustanou jeste den v Trangu, pak nasednou na vlak (treti trida s kuratama ovcema, kozama a Thajcema) a pojedou do Bankoku a dal. Tak at se vam Anglani dari! A snad navidenou v dubnu na Zelandu.
Techto poslednich dni v Thajsku nestoji za moc. Uz vime, ze JV Asie je za nama, tech 60 dnu v divnym svete urcenych k odpocinku se povedlo, ale jsme uz nejaky unaveny: urelaxovany, precestovany, unudeny. Moc se uz na Zeland na farmu tesime. A pujcenej Helmut No 4 na 4 dny (tentokrat silnej prcek Honda Click, automat s primym vstrikovanim) se sice snazi nam zvednout naladu, dari se mu to tak na 50%, ale i tak se da vylet nazvat "placani se v turismu"...Podivali jsme se do Krabi a okoli, ochutnali dalsi a dalsi dobroty, spali ve snad zatim nejhezcim hostelu, kde jsme kdy byli, chodili po plazich, sedeli na kafi, shopingovali a pomalu davali do kupy papiry nutny k presunu na Zeland. I tak by se ale dva stripky stesti nasly:
1/ To kdyz jedete na vecer do kempu podle mapy, kemp tam neni a 600 bathu za bungalow je vam moc, tak po tme vjedete s Helmutakem do palmovyho lesa, postavite stan a jdete spat a celou noc vas zerou mravenci. To kdyz si po tme nevsimnete, ze stavite stan u termitiste. A to, kdyz pres noc nechate pred stanem sandaly a rano je temer pres nove na nich vznikajici hroudu mravencu nevidite. A kdyz je nakonec - bosky cupitajice mezi tisicema mravencu - osvobodite, mate v ruce ozrany plastovy cosi, co jeste vecer byly botky, co s vama bez uhony prezily prejeti ctvrtiny zemekoule na kole a prochozeni JV Asie, na thajsky zrzouny ale vyrobce nemyslel: nejsou mravencoodolny.
2/ To kdyz jdete navstivit tygri klaster pobliz Krabi a tadle navsteva kultury a historie se zmeni ve "vyslap na Merapi 2 - schodmo". Velkej zlatej Buddha totiz sedi v sakskrtu hodne vysoko. Vedou k nemu schody. Schody, u kterejch neplati, ze "s + 2 x v = 630mm" (ctenari netechnickeho zamereni nenechte se zmast...ja tuhle Bicakovu poznamku taky moc nechapu...asi nejaka stavarska traparna), ty nejlepsi kousci maj vysku pul metru a sirku 10 cm. A je jich hodne: 1237...
Je tu konec. Vratil se Helmut No 4, jelo se na aeroport do Phuketu, prespalo se v bambusovy chatce a odlitlo se do Jakarty. Elen s Pavlem nas tentokrat nemuzou ubytovat, jejich dum je opet plny mnichu a pribuzenstva - ceremonie ku 100 dnum od umrti Elenina otce si to vyzaduje. Spime teda v batuzkarskym centru Jakarty, u ulice Jaksa, vecer vyzvednem batohy u Elen v kramku a jedem na letiste.
Zitra v pet rano nam to leti na Zeland.
Vasi O+H
PS: V Aucklandu si dame nas na hodne dlouho posledni 10-ti hodinovej zevling na letisti a pak rovnou smer Hastings, kde si nas vyzvednou pohunci farmare Johna (ktery nas vyzvednout nemuze, protoze jde na balet:-)) a dovezou do naseho alespon na mesic noveho zelandskeho domova.
pondělí 15. listopadu 2010
15.11.2010 - Thajsko - Ko Bulon
Na thajsko nam nezbyva moc casu. Na nasem itinerari jsou teda dva ostrovy na zapadnim pobrezi a jestli zbude cas, tak jeden narodni park nad Phuketem a pak uz letime zpatky do Jakarty a hnedle pak na Zeland. Joj, ale Ko bulon - prvni z ostrovu - se poved na vybornou:
Z natriskany lodi mistnakama, turistama a vajickama jsme byli jediny, ktery vystoupili. Ko Bulon je ostrov Robinsona. Neni tu ani pristav - prijizdi si pro nas ze brehu lodka "longboat", typicka drevena thajska kocabka s motorem jak od traktoru, dlouhou tyci s lodnim sroubem na konci a volantem z trabanta misto kormidla. Lidi z lodi si nas fotej :-) Jako ze tu fakt nic neni? Za zhynem hladem? Nebo nas sezerou leguani? Kulovy...neco tu je. Je tu Phil s Vicki uz ubytovany v chatkach u more. Par hospod tu je. Dva prazdny rezorty. Rybarska vesnice. Signal mobilu. Jeden asi 200m dlouhej betonovej chodnik skrz ostrov. Pani co pece chleba. Kemping. Kramek uprostred jungle. Leguani. Pavouci. Hadi. A klid....
A my tu spime ve stanu, varime v pucenym hrnci na ohni rejzi, je nam blaze, kecame s anglanama, trochu snorchlujem, hledame musle a jsme tu skoro sami. Pocasi je jeste na hlavni napor turistu nejisty, tak ty se dohasej pozdeji. Celkem ctyri noci jsme tu stravili a posledni vecer se dostavil hajlajt celyho pobytu: pri pokusu zazehnout ohen (marne) se odkudsi vyloupli dva rybari, ktery se pratelsky podelili o generacema proverenou znalost rozdelavani ohne pomoci vicka od PET flasky a asi jim nas (bilejch cucaku z evropy) bylo hodne lito, tak navic prinesli darkem z lodi jednu barakudu (ryba velikosti stiky se zubama jako zralok). A takova barakuda pripravena na uhlikach z tropickych drevin, to je panecku basta...
P.S.: taky jsme se sezbiranejch kokosu delali rejzi na sladko, pili hodne mistniho levnyho rumu (kam se sere kapitan morgan) a potkali ceskou vypravu na dovoleny. A ted jsme v meste Trang na pevnine, Hanysce je trochu blbe (nic vaznyho) a zitra jedem na podobnej ostrov Ko Muk...tak drzte palce, at to tu ve zdravi doklepem.
Vasi O+H
15.11.2010 - Malajsie - Langkawi
Cast pata: "Na Langkawi velmi zive cech se topi v pive!"
Delka pobytu: < 3,5 dne
Langkawi je jinej ostrov nez vsechny ostatni: neplati se tu spotrebni dan, asi kvuli podpore turismu v tyhle casti malajsie setsakra blizko thajsku, takze je ostrov snem vsech zavislaku na tabaku a alkoholu. Podle toho to tam vypada...natriskano zevlounama v hotelech a v duty-free obchodech jsou fronty na chlast. My ale vime, ze na nas v jednom gesthausu cekaj nasi profikajakari Phil s Vicki, jedem primo za nima a spolecne domluvime co dal.
Nasli jsme je celkem snadno, kratkej pokec pro zahrati, ubytovavame se na stejnym miste jak oni, ale v nocleharne (neco mezi telocvicnou a lazaretem, potkavame se tam s blaznivou skoroctyricatnici z kanady ktera se tu ocitla na kole...co ta projela je neuveritelny, na druhou stranu je dost sahla, takze kratka rozmluva nad cyklocestovatelstvim je tak akorat co s ni mit do cineni) a protoze kvuli nam tady zustavaj o den dyl tak domlouvame kratkej vylet na pucenejch motorkach k vodopadum. Jeste pred odjezdem nam delaj radost, darujou nam jejich starej fotak Nikon Coolpix L11 (oni si taky po utopeni svyho stroje koupili jinej, novej, a tendle meli jenom jako zalozni), tak snad fotky zas budou o neco vic koukatelnejsi...snad...
Na vodopadech je hezky, koupem se ve sladky vode a klouzem se po skluzavkach po skale...narazim si bok a loket, nastesti jenom to, Phill si myslel, ze slysi praskat zebra. Tim adrenalin konci, jedem zpatky na plaz, jidlo, pivko...
Rano se s nima loucime, jedou do thajska na ostrov Bulon, kde se za dva dny potkame, my si - kdyz uz jsme tady - trochu odpocinem...teda to byl plan, kterej se - jak je zvykem u vsech planu - nepoved. Jedem totiz navstivit Honzu...
Honza nam na strankach hedvabny stezky poradil ohledne kempovani na ostrove (neni to uplne jednoduchy) s tim, ze se muzem "u nich v gesthausu" stavit na kafe a pokecat. Pred par rokama prijel na Langkawi s tim, ze rozjede byznys s hadim jedem, to ztroskotalo, tak se upich v jednom z ubytovacich levnych zarizeni jako tajnej spolecnik, prilezitostne spolupracuje s cestovkama a je k ruce turistum "koupakum" (to sou ty, ktery se sem dostali s cestovkou za 60 000 kacek a nevystrci paty z rezortu, a kdyz jo, tak neumi anglicky a Honza se o ne stara). Jinak radi na svejch strankach batuzkarum se vsim moznym ohledne malajsie a Langkawi obvzlast. A pac koupaku neni z ceska moc, tak jeho den zacina kolem poledne, sedi na baru, lemta jedno za druhym, cuci na telku a na net a v noci rozdava uzitecny cestovatelsky rady. Jak dlouho by me to bavilo, to nevim, ale jestli jsem o Penangu psal, ze je to "kurvapohoda", tak todle je pohoda nebeska. A my si mohli den a pul tyhle nebesky uzivat spolu s nim a panem majitelem "Zackem" taky. Ono se to totiz nakonec nejak vyvrbilo, ze jsme u nich v arealu stanovali zadara pod strechou na betonu, pili jedno pivko za druhym, k tomu panaky (Hanule se samo jako obvykle krotila) a diskutovali s prijemnym internacionalnim a velezajimavym osazenstvem: Padesatnik australan na "lecebny kure" - pivo, whisky, ciga a morfium - po bouracce na svy Ducati 900 (pulku kostry ma nove z titanu), severoanglan kupujici a prodavajici nemovitosti v asii, francouzska, ktera od nekoho dostala letenku zadara, asi tak patnactiletej sved, kterej se - pres pivni mlhu - nas ptal odkud jsme asi desetkrat, nemeckej duchodce s ftipnejma historkama z nejlepcich restauraci sveta, nadrbana svedka (aspon podle Honzy) s moc hezkym vystrihem a nakonec Honza se Zackem, starsim panem s polovinou zubu, vecne pijicim whisky (prej je ale jinak dobrej muslim) a nas neustale ujistujicim, ze penize nejsou vsechno.
Takze jeste jednou: Diky Honzo a Zacku, i kdyz jsme toho z Langkawi moc nevideli, tak socializace ve vasem stanku byla moc prijemnou zmenou a konecne i povedenou teckou za nasim malajskym putesestvim! A protoze tady si na skrytou reklamu nehrajem, tak uvadime, ze jste u plaze Tengah a jmenuje se to tam u vas Zackry Guest House (www.zackryguesthouse.langkawinetworks.com ).
Malajska cast je u konce, suma sumarum se nam v malajsii libilo, i kdyz diky monzunum a drahy a slozity doprave jsme se nedostali uplne vsude, kam jsme chteli. Je to zeme, kde to proste funguje, o cenach se nedebatuje a jizdni rady jsou platny. Mazem do Thajska!
Vasi O+H
Delka pobytu: < 3,5 dne
Langkawi je jinej ostrov nez vsechny ostatni: neplati se tu spotrebni dan, asi kvuli podpore turismu v tyhle casti malajsie setsakra blizko thajsku, takze je ostrov snem vsech zavislaku na tabaku a alkoholu. Podle toho to tam vypada...natriskano zevlounama v hotelech a v duty-free obchodech jsou fronty na chlast. My ale vime, ze na nas v jednom gesthausu cekaj nasi profikajakari Phil s Vicki, jedem primo za nima a spolecne domluvime co dal.
Nasli jsme je celkem snadno, kratkej pokec pro zahrati, ubytovavame se na stejnym miste jak oni, ale v nocleharne (neco mezi telocvicnou a lazaretem, potkavame se tam s blaznivou skoroctyricatnici z kanady ktera se tu ocitla na kole...co ta projela je neuveritelny, na druhou stranu je dost sahla, takze kratka rozmluva nad cyklocestovatelstvim je tak akorat co s ni mit do cineni) a protoze kvuli nam tady zustavaj o den dyl tak domlouvame kratkej vylet na pucenejch motorkach k vodopadum. Jeste pred odjezdem nam delaj radost, darujou nam jejich starej fotak Nikon Coolpix L11 (oni si taky po utopeni svyho stroje koupili jinej, novej, a tendle meli jenom jako zalozni), tak snad fotky zas budou o neco vic koukatelnejsi...snad...
Na vodopadech je hezky, koupem se ve sladky vode a klouzem se po skluzavkach po skale...narazim si bok a loket, nastesti jenom to, Phill si myslel, ze slysi praskat zebra. Tim adrenalin konci, jedem zpatky na plaz, jidlo, pivko...
Rano se s nima loucime, jedou do thajska na ostrov Bulon, kde se za dva dny potkame, my si - kdyz uz jsme tady - trochu odpocinem...teda to byl plan, kterej se - jak je zvykem u vsech planu - nepoved. Jedem totiz navstivit Honzu...
Honza nam na strankach hedvabny stezky poradil ohledne kempovani na ostrove (neni to uplne jednoduchy) s tim, ze se muzem "u nich v gesthausu" stavit na kafe a pokecat. Pred par rokama prijel na Langkawi s tim, ze rozjede byznys s hadim jedem, to ztroskotalo, tak se upich v jednom z ubytovacich levnych zarizeni jako tajnej spolecnik, prilezitostne spolupracuje s cestovkama a je k ruce turistum "koupakum" (to sou ty, ktery se sem dostali s cestovkou za 60 000 kacek a nevystrci paty z rezortu, a kdyz jo, tak neumi anglicky a Honza se o ne stara). Jinak radi na svejch strankach batuzkarum se vsim moznym ohledne malajsie a Langkawi obvzlast. A pac koupaku neni z ceska moc, tak jeho den zacina kolem poledne, sedi na baru, lemta jedno za druhym, cuci na telku a na net a v noci rozdava uzitecny cestovatelsky rady. Jak dlouho by me to bavilo, to nevim, ale jestli jsem o Penangu psal, ze je to "kurvapohoda", tak todle je pohoda nebeska. A my si mohli den a pul tyhle nebesky uzivat spolu s nim a panem majitelem "Zackem" taky. Ono se to totiz nakonec nejak vyvrbilo, ze jsme u nich v arealu stanovali zadara pod strechou na betonu, pili jedno pivko za druhym, k tomu panaky (Hanule se samo jako obvykle krotila) a diskutovali s prijemnym internacionalnim a velezajimavym osazenstvem: Padesatnik australan na "lecebny kure" - pivo, whisky, ciga a morfium - po bouracce na svy Ducati 900 (pulku kostry ma nove z titanu), severoanglan kupujici a prodavajici nemovitosti v asii, francouzska, ktera od nekoho dostala letenku zadara, asi tak patnactiletej sved, kterej se - pres pivni mlhu - nas ptal odkud jsme asi desetkrat, nemeckej duchodce s ftipnejma historkama z nejlepcich restauraci sveta, nadrbana svedka (aspon podle Honzy) s moc hezkym vystrihem a nakonec Honza se Zackem, starsim panem s polovinou zubu, vecne pijicim whisky (prej je ale jinak dobrej muslim) a nas neustale ujistujicim, ze penize nejsou vsechno.
Takze jeste jednou: Diky Honzo a Zacku, i kdyz jsme toho z Langkawi moc nevideli, tak socializace ve vasem stanku byla moc prijemnou zmenou a konecne i povedenou teckou za nasim malajskym putesestvim! A protoze tady si na skrytou reklamu nehrajem, tak uvadime, ze jste u plaze Tengah a jmenuje se to tam u vas Zackry Guest House (www.zackryguesthouse.langkawinetworks.com ).
Malajska cast je u konce, suma sumarum se nam v malajsii libilo, i kdyz diky monzunum a drahy a slozity doprave jsme se nedostali uplne vsude, kam jsme chteli. Je to zeme, kde to proste funguje, o cenach se nedebatuje a jizdni rady jsou platny. Mazem do Thajska!
Vasi O+H
sobota 6. listopadu 2010
06.11.2010 - Penang - foto
...a jeste trochu vyletu s nakonec se prosim seznamte s hippikem Jimem...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)