Z Ko Bulonu jsme to vzali pres Trang (mesto stredni velikosti s extraordinerne namachrovanym nocnim trhem, kde jsme travili dva vecery tlaskanim se vsemoznejma dobrotama) na dalsi ostrov na andamanskym pobrezi - Ko Muk. Je to vetsi bratr Bulonu s vesnici davno splachnutou vlnkou tsunami, coz je jeste dnes patrny na kazdym rohu, betonovou cestickou skrz ostrov dlouhou 1,5 km, krasnym snorchlovanim, jeskyni, ktera se musi preplavat, aby se clovek dostal do skalama obklopeny laguny, kde si driv pirati skovavali uloupeny poklady a pak taky majitelka restaurace "Hill Top", kterou potkavame uz na lodi z pevniny na ostrov a ktera nas nechava vedle svyho podniku stanovat zadaco. Moc mila a blazniva baba. My u ni - jako podekovani za fleky pro stan - dlabem jak o zivot, konec koncu to ma moc dobry a taky nejlevnejsi.
I tak jsme ale na ostrove jen dve noci. Uplne to stacilo. Moc toho ostrov nenabizi a to, co nabizi, je tak na dva dny akorat - snorchl a vylet do jeskyne. Navic tu jest problem se stanem britske posadky: nejak jsme Anglany (teda hlavne Phila) zapalili pro wildcamping. A tak v supraci ve meste Trang mezi Bulonem a Mukem koupili stan (v prepoctu za 600 Kc) a jeden spacak a jejich nadseni z nove nabyte vybavy a moznosti usetrit pri stanovani za ubytko neznalo mezi...Az do prvniho deste na Muku:-) To se nadseni zmenilo v pekelnou nasranost.
Jedem teda zpatky do Trangu, Philovi se dari z prodejce vytriskat penize za ten promokavej sunt a na poslednich par spolecnejch chvil vymejslime vylet na scooterech po okoli plnym jeskyni a vodopadu, vecer kupujem vic piv nez obvykle (2 velky a 640 ml) a hrajem karty (anglicke klasicke karetni hry Shithead a Ashole).
My se rozhodli si jeste scooter nechat a probrazdit blizky i daleky okoli vic, Phill s Vicky zustanou jeste den v Trangu, pak nasednou na vlak (treti trida s kuratama ovcema, kozama a Thajcema) a pojedou do Bankoku a dal. Tak at se vam Anglani dari! A snad navidenou v dubnu na Zelandu.
Techto poslednich dni v Thajsku nestoji za moc. Uz vime, ze JV Asie je za nama, tech 60 dnu v divnym svete urcenych k odpocinku se povedlo, ale jsme uz nejaky unaveny: urelaxovany, precestovany, unudeny. Moc se uz na Zeland na farmu tesime. A pujcenej Helmut No 4 na 4 dny (tentokrat silnej prcek Honda Click, automat s primym vstrikovanim) se sice snazi nam zvednout naladu, dari se mu to tak na 50%, ale i tak se da vylet nazvat "placani se v turismu"...Podivali jsme se do Krabi a okoli, ochutnali dalsi a dalsi dobroty, spali ve snad zatim nejhezcim hostelu, kde jsme kdy byli, chodili po plazich, sedeli na kafi, shopingovali a pomalu davali do kupy papiry nutny k presunu na Zeland. I tak by se ale dva stripky stesti nasly:
1/ To kdyz jedete na vecer do kempu podle mapy, kemp tam neni a 600 bathu za bungalow je vam moc, tak po tme vjedete s Helmutakem do palmovyho lesa, postavite stan a jdete spat a celou noc vas zerou mravenci. To kdyz si po tme nevsimnete, ze stavite stan u termitiste. A to, kdyz pres noc nechate pred stanem sandaly a rano je temer pres nove na nich vznikajici hroudu mravencu nevidite. A kdyz je nakonec - bosky cupitajice mezi tisicema mravencu - osvobodite, mate v ruce ozrany plastovy cosi, co jeste vecer byly botky, co s vama bez uhony prezily prejeti ctvrtiny zemekoule na kole a prochozeni JV Asie, na thajsky zrzouny ale vyrobce nemyslel: nejsou mravencoodolny.
2/ To kdyz jdete navstivit tygri klaster pobliz Krabi a tadle navsteva kultury a historie se zmeni ve "vyslap na Merapi 2 - schodmo". Velkej zlatej Buddha totiz sedi v sakskrtu hodne vysoko. Vedou k nemu schody. Schody, u kterejch neplati, ze "s + 2 x v = 630mm" (ctenari netechnickeho zamereni nenechte se zmast...ja tuhle Bicakovu poznamku taky moc nechapu...asi nejaka stavarska traparna), ty nejlepsi kousci maj vysku pul metru a sirku 10 cm. A je jich hodne: 1237...
Je tu konec. Vratil se Helmut No 4, jelo se na aeroport do Phuketu, prespalo se v bambusovy chatce a odlitlo se do Jakarty. Elen s Pavlem nas tentokrat nemuzou ubytovat, jejich dum je opet plny mnichu a pribuzenstva - ceremonie ku 100 dnum od umrti Elenina otce si to vyzaduje. Spime teda v batuzkarskym centru Jakarty, u ulice Jaksa, vecer vyzvednem batohy u Elen v kramku a jedem na letiste.
Zitra v pet rano nam to leti na Zeland.
Vasi O+H
PS: V Aucklandu si dame nas na hodne dlouho posledni 10-ti hodinovej zevling na letisti a pak rovnou smer Hastings, kde si nas vyzvednou pohunci farmare Johna (ktery nas vyzvednout nemuze, protoze jde na balet:-)) a dovezou do naseho alespon na mesic noveho zelandskeho domova.
Žádné komentáře:
Okomentovat