selama pagi do cech...
hlasi se vasi pravidelni-nepravidelni dopisovatele z tropu. Je zde posledni nas indonessky den a zitra se stehujem na tri tydny do malajsie.
...popravde uz se tam tesime. nejak jsme vycerpany touhle prelidnenou zemi, to je vam tolik energie na kazdym fleku, ze to cloveka vycuca (asi jsme zazili jeden z nejvetsich zazitelnejch civilizacnich kontrastu sveta: z mongolska, kde je cirka 1.5 cloveka na kilometru se octnout behem par hodin tady se skoro tisicovkou hlav na kilometru, navic hlav, ktery na vas furt hulakaj "heloumister" a chtej prachy). Tedy jsme dost vycucany. Malajsie by na tom podle vsech predpokladu mela byt lip, jenom Kuala Lumpur ma 1.5milionu, to je skoro jak Praha, oproti Jakarte (24 milionu) to bude pohoda...snad.
Nejak se nam ten zaver nepovedl ani organizacne vejletovo, pricemz tenhle neuspech pricitame jistemu stupni preindoneseni: uz jsme zkratka nemeli silu na to, nechavat se dal a dal oskubavat, platit vsude vstupny a to nekolikanasobne vyssi, nez mistnaci, tim padem jsme vynechali nektery veci, ktery jsme puvodne videt chteli, misto toho jsme vybrali veci jiny, vlastne je to vsechno uplne jedno, pac ono je hezky videt i malej vodopad v jungli, neni nutny platit sestkrat vic za o neco vetsi vodopad v jiny dzugli...kurva sem se do toho nejak zamotal...
borobudur jsme teda nevideli, ale zato jsme videli buddhistickej klaster a vedle strom se stovkama lian a to se nam libilo. Premistili jsme se zas na jizni pobrezi a pokracovali na vychod...pres Pangandaran zase (prikladam fotku s majitelem ubytka, mistrem Morisem...vypada na max40?...ja vim, ja tipoval 35...ale je mu 57) a pak dal podel pobrezi na turisticky lakadlo Green Canyon...to se jede placenou lodkou proti proudu reky k prirodni krase a pak zpatky. Hezke to bylo - viz foto. A dal na vychod uz skoncili turisti a my spali konecne jak za starych dobrych ukrajinsko-rusko-mongolskych casu zas po case ve stanu a nutny rict, ze to ma neco do sebe, skoda ze to tady nebylo mozny vyuzit casteji (fakt tu nikde neni na stan misto, kdo by to tusil...malajsie i v tomhle by mela byt lepci a nase wild-camping srdicko snad zaplesa). Silnice se stala natolik drkocavou, ze jsme to otocili na sever pres sopku Kamojang (pobliz mesta Garut) a posledni hajlajt mel byt dalsi trek, z duvodu mimosezonniho z neho zbyla jen navsteva botanicky :-) ale kytky a stromy tam byly taky dechberouci...
Helmut je prodan, helmy z duvodu nostalgie i mozneho dalsiho vyuziti v cesku mozna poslem z kualace do cech (tady neni mozny ani jit na postu, je to cirka pul dne cesta zacpou autem nebo motorkou do centra Jakarty...to je strasna cast sveta todlecto...) a dneska se kona prani a internetovani a oddech. Zitra rano na letiste...
Indonesie byla nase prvni zastavka v tropech a stala za to...se vsema plusama i minusama je to zas jinej svet nez zbytek uz projetyho, pomalu privykavame na dusno a vedro, Helmut v tomhle hodne pomohl, s vetrem okolo helem se cestovalo prijemne. Puvodne jsme chteli videt vic, za tri tejdny se to ale neda, nestaci to ani na Javu, natoz Bali, Lombok....i tak jsme videli co se dalo, muzem odskrtnout sopky, hory, jezera, dzungli, kokosy, opice, reku, more, lodky, policka s rejzi, policka s cajem, tropickej chcanec, kostovani dobrot, mistni pivo..................
Vasi hoi-bicos a kingzaba-hanule
P.S.: helmut najel 1900km bez jedinyho problemu krom par pichlejch dusi a stal nas 1.800.000 rupii (rozdil nakupky a prodeje) plus benzin...cest jeho pamatce!
P.S.: jednim z nejvetsich nepritelu se nam stal pan lounly planet...diky jeho informacim (a to mame vydani letosni) jsme byli casto rozcarovani vice, nez je zdravo a nez bysme byli, cestovat v blahe nevedomosti ...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ahoj do Malajsie. Tak jsme zvědaví, jak to v Malajsii vypadá ve Vašem srovnání s Indonésiií a jaký dopravní prostředek pro putování si vyberete tentokrát? A už jste po Mongol potkali v tropech někoho z Čech? A co Vám tam nejvíc chutná? A pozdravujte Sandokana! Opatrujte se, Vaši M+J.
OdpovědětVymazat