Na netu se pise, ze uz vam zacina jaro, to vam prejeme z celeho srdce, tady naopak zacal podzim, cas na zelandu prijemnejsi nez leto, není takovy vedro a taky dozrava ovoce a to je pro nas dobře, protože je práce a tim se hromadej dolary na uctech. Jenze:
Letosni rok je spatnej. Pry. Ovoce je malo, a když uz nejaky je, tak stoji docela za prd. Tim padem se stava pomerne často, ze mame arbait pauzu i několik dni a to prichazi na radu bud druhy zaměstnavatel Mike, kterej nam zprostredkovava kulturne-socialni seance s Balijcema, Thajcema, Maorama a Vietnamcema při praci na vinicich, anebo cas aktivního odpocinku na vyletech. Nedavno trvala arbajt pauza tyden a my vyrazili k jezeru Waikaremoana.
Okolo jezera je jedna z deseti novozélandských „great walks“, to jsou vybrany nejhezčí treky v zemi, tadle okolojezerni obchuzka trva 3-4 dny, a cestou se muze spat v chatach nebo kempech, který jsou rozesety po ceste, musej se platit predem, tak jsme je zaplatili a vyslapli v naší silny outdoorovy ctyrce: bicak, bicakova, hajek a blahova – o nasich jiz probehnuvsich sportovních uspesich si muzete precist v časopisech Lide a Země, National Geographic, World of Heroes nebo tady na blogu o par kapitol zpatky (akce Tongariro).
Zelandani radi prehani o krasach vseho, co jejich země nabízí: kazdej druhej prepad potoka přes sutr je „dechberouci vodopád“, kazda hrouda hliny „uzasna vyhlidka do okoli“, kazda doura ve skale „magicka a tajemna a nebezpecna jeskyne“. Z treku Waikaremoana si tutove „sedneme na prdel“. A vskutku: parkrat jsme si na prdel sedli, protože nas bolely nohy. Zda se vam to malo? Pripoctete vyslap o 600 vyskovych metru vzhuru v prvnich peti hodinach, celkem peknej vyhled na velky jezero s krystalove cistou vodou, prochazku puvodni zelandskou nedotcenou busi (neco jak dzungle v JV asii), prechody rek a potoku po houpacich mostech a moznost videt rychlonozku Blahovou pri „akci“ a vysledkem je prima vylet. A bez deste.
Co tu mame dal? Jabka, hrusky, utopeny traktory v potoce v sadu, trhani vina, slunicko, ranni kosa, pivo, vino, burbon, cola, a za ctrnact dnu odlet na Rarotongu (Cookovy ostrovy) s jednou igelitkou se snorchlem, fotakem, cigama, kreditkou a pasem. Ze se tesime? To je prece jasny...
Libame vsechny, zdravime taky vsechny. Vasi O+H
Žádné komentáře:
Okomentovat