středa 24. listopadu 2010
25.11. - Thajsko - zaverecna mise / Jakarta
Z Ko Bulonu jsme to vzali pres Trang (mesto stredni velikosti s extraordinerne namachrovanym nocnim trhem, kde jsme travili dva vecery tlaskanim se vsemoznejma dobrotama) na dalsi ostrov na andamanskym pobrezi - Ko Muk. Je to vetsi bratr Bulonu s vesnici davno splachnutou vlnkou tsunami, coz je jeste dnes patrny na kazdym rohu, betonovou cestickou skrz ostrov dlouhou 1,5 km, krasnym snorchlovanim, jeskyni, ktera se musi preplavat, aby se clovek dostal do skalama obklopeny laguny, kde si driv pirati skovavali uloupeny poklady a pak taky majitelka restaurace "Hill Top", kterou potkavame uz na lodi z pevniny na ostrov a ktera nas nechava vedle svyho podniku stanovat zadaco. Moc mila a blazniva baba. My u ni - jako podekovani za fleky pro stan - dlabem jak o zivot, konec koncu to ma moc dobry a taky nejlevnejsi.
I tak jsme ale na ostrove jen dve noci. Uplne to stacilo. Moc toho ostrov nenabizi a to, co nabizi, je tak na dva dny akorat - snorchl a vylet do jeskyne. Navic tu jest problem se stanem britske posadky: nejak jsme Anglany (teda hlavne Phila) zapalili pro wildcamping. A tak v supraci ve meste Trang mezi Bulonem a Mukem koupili stan (v prepoctu za 600 Kc) a jeden spacak a jejich nadseni z nove nabyte vybavy a moznosti usetrit pri stanovani za ubytko neznalo mezi...Az do prvniho deste na Muku:-) To se nadseni zmenilo v pekelnou nasranost.
Jedem teda zpatky do Trangu, Philovi se dari z prodejce vytriskat penize za ten promokavej sunt a na poslednich par spolecnejch chvil vymejslime vylet na scooterech po okoli plnym jeskyni a vodopadu, vecer kupujem vic piv nez obvykle (2 velky a 640 ml) a hrajem karty (anglicke klasicke karetni hry Shithead a Ashole).
My se rozhodli si jeste scooter nechat a probrazdit blizky i daleky okoli vic, Phill s Vicky zustanou jeste den v Trangu, pak nasednou na vlak (treti trida s kuratama ovcema, kozama a Thajcema) a pojedou do Bankoku a dal. Tak at se vam Anglani dari! A snad navidenou v dubnu na Zelandu.
Techto poslednich dni v Thajsku nestoji za moc. Uz vime, ze JV Asie je za nama, tech 60 dnu v divnym svete urcenych k odpocinku se povedlo, ale jsme uz nejaky unaveny: urelaxovany, precestovany, unudeny. Moc se uz na Zeland na farmu tesime. A pujcenej Helmut No 4 na 4 dny (tentokrat silnej prcek Honda Click, automat s primym vstrikovanim) se sice snazi nam zvednout naladu, dari se mu to tak na 50%, ale i tak se da vylet nazvat "placani se v turismu"...Podivali jsme se do Krabi a okoli, ochutnali dalsi a dalsi dobroty, spali ve snad zatim nejhezcim hostelu, kde jsme kdy byli, chodili po plazich, sedeli na kafi, shopingovali a pomalu davali do kupy papiry nutny k presunu na Zeland. I tak by se ale dva stripky stesti nasly:
1/ To kdyz jedete na vecer do kempu podle mapy, kemp tam neni a 600 bathu za bungalow je vam moc, tak po tme vjedete s Helmutakem do palmovyho lesa, postavite stan a jdete spat a celou noc vas zerou mravenci. To kdyz si po tme nevsimnete, ze stavite stan u termitiste. A to, kdyz pres noc nechate pred stanem sandaly a rano je temer pres nove na nich vznikajici hroudu mravencu nevidite. A kdyz je nakonec - bosky cupitajice mezi tisicema mravencu - osvobodite, mate v ruce ozrany plastovy cosi, co jeste vecer byly botky, co s vama bez uhony prezily prejeti ctvrtiny zemekoule na kole a prochozeni JV Asie, na thajsky zrzouny ale vyrobce nemyslel: nejsou mravencoodolny.
2/ To kdyz jdete navstivit tygri klaster pobliz Krabi a tadle navsteva kultury a historie se zmeni ve "vyslap na Merapi 2 - schodmo". Velkej zlatej Buddha totiz sedi v sakskrtu hodne vysoko. Vedou k nemu schody. Schody, u kterejch neplati, ze "s + 2 x v = 630mm" (ctenari netechnickeho zamereni nenechte se zmast...ja tuhle Bicakovu poznamku taky moc nechapu...asi nejaka stavarska traparna), ty nejlepsi kousci maj vysku pul metru a sirku 10 cm. A je jich hodne: 1237...
Je tu konec. Vratil se Helmut No 4, jelo se na aeroport do Phuketu, prespalo se v bambusovy chatce a odlitlo se do Jakarty. Elen s Pavlem nas tentokrat nemuzou ubytovat, jejich dum je opet plny mnichu a pribuzenstva - ceremonie ku 100 dnum od umrti Elenina otce si to vyzaduje. Spime teda v batuzkarskym centru Jakarty, u ulice Jaksa, vecer vyzvednem batohy u Elen v kramku a jedem na letiste.
Zitra v pet rano nam to leti na Zeland.
Vasi O+H
PS: V Aucklandu si dame nas na hodne dlouho posledni 10-ti hodinovej zevling na letisti a pak rovnou smer Hastings, kde si nas vyzvednou pohunci farmare Johna (ktery nas vyzvednout nemuze, protoze jde na balet:-)) a dovezou do naseho alespon na mesic noveho zelandskeho domova.
pondělí 15. listopadu 2010
15.11.2010 - Thajsko - Ko Bulon
Na thajsko nam nezbyva moc casu. Na nasem itinerari jsou teda dva ostrovy na zapadnim pobrezi a jestli zbude cas, tak jeden narodni park nad Phuketem a pak uz letime zpatky do Jakarty a hnedle pak na Zeland. Joj, ale Ko bulon - prvni z ostrovu - se poved na vybornou:
Z natriskany lodi mistnakama, turistama a vajickama jsme byli jediny, ktery vystoupili. Ko Bulon je ostrov Robinsona. Neni tu ani pristav - prijizdi si pro nas ze brehu lodka "longboat", typicka drevena thajska kocabka s motorem jak od traktoru, dlouhou tyci s lodnim sroubem na konci a volantem z trabanta misto kormidla. Lidi z lodi si nas fotej :-) Jako ze tu fakt nic neni? Za zhynem hladem? Nebo nas sezerou leguani? Kulovy...neco tu je. Je tu Phil s Vicki uz ubytovany v chatkach u more. Par hospod tu je. Dva prazdny rezorty. Rybarska vesnice. Signal mobilu. Jeden asi 200m dlouhej betonovej chodnik skrz ostrov. Pani co pece chleba. Kemping. Kramek uprostred jungle. Leguani. Pavouci. Hadi. A klid....
A my tu spime ve stanu, varime v pucenym hrnci na ohni rejzi, je nam blaze, kecame s anglanama, trochu snorchlujem, hledame musle a jsme tu skoro sami. Pocasi je jeste na hlavni napor turistu nejisty, tak ty se dohasej pozdeji. Celkem ctyri noci jsme tu stravili a posledni vecer se dostavil hajlajt celyho pobytu: pri pokusu zazehnout ohen (marne) se odkudsi vyloupli dva rybari, ktery se pratelsky podelili o generacema proverenou znalost rozdelavani ohne pomoci vicka od PET flasky a asi jim nas (bilejch cucaku z evropy) bylo hodne lito, tak navic prinesli darkem z lodi jednu barakudu (ryba velikosti stiky se zubama jako zralok). A takova barakuda pripravena na uhlikach z tropickych drevin, to je panecku basta...
P.S.: taky jsme se sezbiranejch kokosu delali rejzi na sladko, pili hodne mistniho levnyho rumu (kam se sere kapitan morgan) a potkali ceskou vypravu na dovoleny. A ted jsme v meste Trang na pevnine, Hanysce je trochu blbe (nic vaznyho) a zitra jedem na podobnej ostrov Ko Muk...tak drzte palce, at to tu ve zdravi doklepem.
Vasi O+H
15.11.2010 - Malajsie - Langkawi
Cast pata: "Na Langkawi velmi zive cech se topi v pive!"
Delka pobytu: < 3,5 dne
Langkawi je jinej ostrov nez vsechny ostatni: neplati se tu spotrebni dan, asi kvuli podpore turismu v tyhle casti malajsie setsakra blizko thajsku, takze je ostrov snem vsech zavislaku na tabaku a alkoholu. Podle toho to tam vypada...natriskano zevlounama v hotelech a v duty-free obchodech jsou fronty na chlast. My ale vime, ze na nas v jednom gesthausu cekaj nasi profikajakari Phil s Vicki, jedem primo za nima a spolecne domluvime co dal.
Nasli jsme je celkem snadno, kratkej pokec pro zahrati, ubytovavame se na stejnym miste jak oni, ale v nocleharne (neco mezi telocvicnou a lazaretem, potkavame se tam s blaznivou skoroctyricatnici z kanady ktera se tu ocitla na kole...co ta projela je neuveritelny, na druhou stranu je dost sahla, takze kratka rozmluva nad cyklocestovatelstvim je tak akorat co s ni mit do cineni) a protoze kvuli nam tady zustavaj o den dyl tak domlouvame kratkej vylet na pucenejch motorkach k vodopadum. Jeste pred odjezdem nam delaj radost, darujou nam jejich starej fotak Nikon Coolpix L11 (oni si taky po utopeni svyho stroje koupili jinej, novej, a tendle meli jenom jako zalozni), tak snad fotky zas budou o neco vic koukatelnejsi...snad...
Na vodopadech je hezky, koupem se ve sladky vode a klouzem se po skluzavkach po skale...narazim si bok a loket, nastesti jenom to, Phill si myslel, ze slysi praskat zebra. Tim adrenalin konci, jedem zpatky na plaz, jidlo, pivko...
Rano se s nima loucime, jedou do thajska na ostrov Bulon, kde se za dva dny potkame, my si - kdyz uz jsme tady - trochu odpocinem...teda to byl plan, kterej se - jak je zvykem u vsech planu - nepoved. Jedem totiz navstivit Honzu...
Honza nam na strankach hedvabny stezky poradil ohledne kempovani na ostrove (neni to uplne jednoduchy) s tim, ze se muzem "u nich v gesthausu" stavit na kafe a pokecat. Pred par rokama prijel na Langkawi s tim, ze rozjede byznys s hadim jedem, to ztroskotalo, tak se upich v jednom z ubytovacich levnych zarizeni jako tajnej spolecnik, prilezitostne spolupracuje s cestovkama a je k ruce turistum "koupakum" (to sou ty, ktery se sem dostali s cestovkou za 60 000 kacek a nevystrci paty z rezortu, a kdyz jo, tak neumi anglicky a Honza se o ne stara). Jinak radi na svejch strankach batuzkarum se vsim moznym ohledne malajsie a Langkawi obvzlast. A pac koupaku neni z ceska moc, tak jeho den zacina kolem poledne, sedi na baru, lemta jedno za druhym, cuci na telku a na net a v noci rozdava uzitecny cestovatelsky rady. Jak dlouho by me to bavilo, to nevim, ale jestli jsem o Penangu psal, ze je to "kurvapohoda", tak todle je pohoda nebeska. A my si mohli den a pul tyhle nebesky uzivat spolu s nim a panem majitelem "Zackem" taky. Ono se to totiz nakonec nejak vyvrbilo, ze jsme u nich v arealu stanovali zadara pod strechou na betonu, pili jedno pivko za druhym, k tomu panaky (Hanule se samo jako obvykle krotila) a diskutovali s prijemnym internacionalnim a velezajimavym osazenstvem: Padesatnik australan na "lecebny kure" - pivo, whisky, ciga a morfium - po bouracce na svy Ducati 900 (pulku kostry ma nove z titanu), severoanglan kupujici a prodavajici nemovitosti v asii, francouzska, ktera od nekoho dostala letenku zadara, asi tak patnactiletej sved, kterej se - pres pivni mlhu - nas ptal odkud jsme asi desetkrat, nemeckej duchodce s ftipnejma historkama z nejlepcich restauraci sveta, nadrbana svedka (aspon podle Honzy) s moc hezkym vystrihem a nakonec Honza se Zackem, starsim panem s polovinou zubu, vecne pijicim whisky (prej je ale jinak dobrej muslim) a nas neustale ujistujicim, ze penize nejsou vsechno.
Takze jeste jednou: Diky Honzo a Zacku, i kdyz jsme toho z Langkawi moc nevideli, tak socializace ve vasem stanku byla moc prijemnou zmenou a konecne i povedenou teckou za nasim malajskym putesestvim! A protoze tady si na skrytou reklamu nehrajem, tak uvadime, ze jste u plaze Tengah a jmenuje se to tam u vas Zackry Guest House (www.zackryguesthouse.langkawinetworks.com ).
Malajska cast je u konce, suma sumarum se nam v malajsii libilo, i kdyz diky monzunum a drahy a slozity doprave jsme se nedostali uplne vsude, kam jsme chteli. Je to zeme, kde to proste funguje, o cenach se nedebatuje a jizdni rady jsou platny. Mazem do Thajska!
Vasi O+H
Delka pobytu: < 3,5 dne
Langkawi je jinej ostrov nez vsechny ostatni: neplati se tu spotrebni dan, asi kvuli podpore turismu v tyhle casti malajsie setsakra blizko thajsku, takze je ostrov snem vsech zavislaku na tabaku a alkoholu. Podle toho to tam vypada...natriskano zevlounama v hotelech a v duty-free obchodech jsou fronty na chlast. My ale vime, ze na nas v jednom gesthausu cekaj nasi profikajakari Phil s Vicki, jedem primo za nima a spolecne domluvime co dal.
Nasli jsme je celkem snadno, kratkej pokec pro zahrati, ubytovavame se na stejnym miste jak oni, ale v nocleharne (neco mezi telocvicnou a lazaretem, potkavame se tam s blaznivou skoroctyricatnici z kanady ktera se tu ocitla na kole...co ta projela je neuveritelny, na druhou stranu je dost sahla, takze kratka rozmluva nad cyklocestovatelstvim je tak akorat co s ni mit do cineni) a protoze kvuli nam tady zustavaj o den dyl tak domlouvame kratkej vylet na pucenejch motorkach k vodopadum. Jeste pred odjezdem nam delaj radost, darujou nam jejich starej fotak Nikon Coolpix L11 (oni si taky po utopeni svyho stroje koupili jinej, novej, a tendle meli jenom jako zalozni), tak snad fotky zas budou o neco vic koukatelnejsi...snad...
Na vodopadech je hezky, koupem se ve sladky vode a klouzem se po skluzavkach po skale...narazim si bok a loket, nastesti jenom to, Phill si myslel, ze slysi praskat zebra. Tim adrenalin konci, jedem zpatky na plaz, jidlo, pivko...
Rano se s nima loucime, jedou do thajska na ostrov Bulon, kde se za dva dny potkame, my si - kdyz uz jsme tady - trochu odpocinem...teda to byl plan, kterej se - jak je zvykem u vsech planu - nepoved. Jedem totiz navstivit Honzu...
Honza nam na strankach hedvabny stezky poradil ohledne kempovani na ostrove (neni to uplne jednoduchy) s tim, ze se muzem "u nich v gesthausu" stavit na kafe a pokecat. Pred par rokama prijel na Langkawi s tim, ze rozjede byznys s hadim jedem, to ztroskotalo, tak se upich v jednom z ubytovacich levnych zarizeni jako tajnej spolecnik, prilezitostne spolupracuje s cestovkama a je k ruce turistum "koupakum" (to sou ty, ktery se sem dostali s cestovkou za 60 000 kacek a nevystrci paty z rezortu, a kdyz jo, tak neumi anglicky a Honza se o ne stara). Jinak radi na svejch strankach batuzkarum se vsim moznym ohledne malajsie a Langkawi obvzlast. A pac koupaku neni z ceska moc, tak jeho den zacina kolem poledne, sedi na baru, lemta jedno za druhym, cuci na telku a na net a v noci rozdava uzitecny cestovatelsky rady. Jak dlouho by me to bavilo, to nevim, ale jestli jsem o Penangu psal, ze je to "kurvapohoda", tak todle je pohoda nebeska. A my si mohli den a pul tyhle nebesky uzivat spolu s nim a panem majitelem "Zackem" taky. Ono se to totiz nakonec nejak vyvrbilo, ze jsme u nich v arealu stanovali zadara pod strechou na betonu, pili jedno pivko za druhym, k tomu panaky (Hanule se samo jako obvykle krotila) a diskutovali s prijemnym internacionalnim a velezajimavym osazenstvem: Padesatnik australan na "lecebny kure" - pivo, whisky, ciga a morfium - po bouracce na svy Ducati 900 (pulku kostry ma nove z titanu), severoanglan kupujici a prodavajici nemovitosti v asii, francouzska, ktera od nekoho dostala letenku zadara, asi tak patnactiletej sved, kterej se - pres pivni mlhu - nas ptal odkud jsme asi desetkrat, nemeckej duchodce s ftipnejma historkama z nejlepcich restauraci sveta, nadrbana svedka (aspon podle Honzy) s moc hezkym vystrihem a nakonec Honza se Zackem, starsim panem s polovinou zubu, vecne pijicim whisky (prej je ale jinak dobrej muslim) a nas neustale ujistujicim, ze penize nejsou vsechno.
Takze jeste jednou: Diky Honzo a Zacku, i kdyz jsme toho z Langkawi moc nevideli, tak socializace ve vasem stanku byla moc prijemnou zmenou a konecne i povedenou teckou za nasim malajskym putesestvim! A protoze tady si na skrytou reklamu nehrajem, tak uvadime, ze jste u plaze Tengah a jmenuje se to tam u vas Zackry Guest House (www.zackryguesthouse.langkawinetworks.com ).
Malajska cast je u konce, suma sumarum se nam v malajsii libilo, i kdyz diky monzunum a drahy a slozity doprave jsme se nedostali uplne vsude, kam jsme chteli. Je to zeme, kde to proste funguje, o cenach se nedebatuje a jizdni rady jsou platny. Mazem do Thajska!
Vasi O+H
sobota 6. listopadu 2010
06.11.2010 - Penang - foto
...a jeste trochu vyletu s nakonec se prosim seznamte s hippikem Jimem...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)