pondělí 3. ledna 2011
04.01.2011 - zpatky v kempu u jablek z vyletu
Hola z Novozelandskyho leso-horo-pola!
Doufame, ze jste si vsichni dostatecne promazali brichy pecenejma kacenama, pivem a slivovici, vanilkovejma rohlickama a grogem, udelali si dostatecny energeticky zasoby na preziti kruty zimy a do toho vseho vaseho tlaskani se se hlasime my, vasi protinozci spaleny od slunicka, protazeny smrtackejma trekama v horach a vyhubly od debuziringu cinskejma polivkama za 50 centu za kus.
Pracovni prvni jedno-mesicno-letka se uspesne ukoncila tesne pred stedrym dnem, a ted se do zacatku unora ceka, az protrhany jabka dorostou do velikosti hodne sberu. My si tedy mohli v klidu a ciste nebeskosti uzit svatky vanocni, zpivaly se koledy, delal se bramborovej salat s uzenejma uhorema z gipsy potoka a dlabalo se cukrovi od Hrabakovy a pani Georginy starsi z Kutny Hory. A protoze po mesicni robote je dobre se odreagovat, vyrazime s Georginou a Martinem autem na vylet do narodniho parku Tongariro a oblasti mesta Rotorua. Ceka nas chozeni v horach a seznameni se s domorodou maorskou kulturou.
Prvni den je ve znameni presunu do mesta Taupo u jezera Taupo a zakempovani zadara u reky, prohlidka okoli vcetne krasnyho bungee-jumpingu (konzola ze skaly 45 m nad rekou - jenom jsme se koukli, skakacka se nekonala - skoky na gume jsou pry zelandsky vynalez, takze je to tu na kazdym rohu, mimo to stejne na kazdym rohu jsou jakykoliv jiny myslitelny adrenalinovy kraviny, jsou na to zelandani uchylaci) a prirodnich horkych pramenu, kde jsme si bajecne naparili zadky.
Druhej den nam nepreje pocasi. Prsi celej den, zevlime, muzeujeme a prejeme si dalsi den slunicko. Slunicko vylezlo a my razime do hor.
Tongariro je v centru severniho ostrova, je to vulkanicka oblast, cinna, s nekolika kraterama, nejvyssi ma 2800m.n.m, jmenuje se Mt. Ruapehu a druhej nejvyssi ma 2300m.n.m, jmenuje se Mt. Ngauruhoe a je to "hora Osudu" z Pana Prstenu. Plan cislo jedna je dat ctyrdenni trek okolo Ruapehu.
Predbehnu, ale to nevadi, kdyz reknu, ze na nasi silnou outdoorovou ctyrku byl tenhle prvni plan nad nase sily: za dva dny jsme se dostali do petiny trasy...Furt se drapalo a slejzalo po sutrech pres nekonecnej pocet udoli a hrebenu hvezdicovite vychazejicich od vrcholu sopky, vyhled celou dobu stejnej, ja v kristuskach, Georgina poprvne na treku vubec, s panickou hruzou si namocit boty na kazdym z desitek prechazeni rek a potoku, vsichni s plnou polni. No, byla to sranda, tak jsme se doplazili k "Mordoru" a zacli schazet z hor, Martin ze pude napred a odstopuje v civilizaci k autu a vrati se pro nas. Sejiti z hor uz melo bejt snadny, ale protoze tendle predpoklad byl zalozenej na moji naivni dedukci z letmyho pohledu na mapu, tak se slo pul dne mocalama a Georgina se konecne zbavila strachu z vlhkosti v keckach, protoze si musela zvyknout na cestu bahnem po kotniky.
Martin nas - zabahnence - vyzvedava, jedem dokoupit zasoby na oslavu Silvestra a pak kamsi hluboko do kopcu k jakymsi v pruvodci popisovanym ohromnym jeskynim, kde byla misto jeskyn trimetrova dira ve skale, kam se nedalo jit, zato byl pobliz placek s travou pro tak akorat dva stany a zadarmo. Stastnej a veselej rok 2011!
Zlepseni nalady nasleduje dalsi den, jedem zpatky do hor a tentokrat na jednodenni vylet nalehko k "hore Osudu" a zeleno-modrym vulkanickym jezerum. Je to nadhera, vetsinou se jde po chodnickach a upravovanejch pesinach, jdem z 1100m.n.m do 1900, vyhledy jsou nebesky a Georgina pri sestupu po klouzavejch kaminkach s trekovejma holema a vyrazem smrtelny krece v obliceji statecna :-)
Premistujem se do Rotoruy, kde mame spicha s Janou a Kubou (spoluotroci nyni brazdici severni ostrov ve svem campingvanu) a kde se kochame kulturou pokerovanejch Maoru, koupem se a kempujem u jezera, prochazime se sekvojovym lesem a bloudime v trojrozmernym bludisti.
Je cas na navrat. Jsme zpet v nasi karavanovy minivesnici u sadu. A ceka nas dalsi dulezitej ukol: najit na mesic praci. Kdyz se zadari, budem unaveny a bohaty. Kdyz se nezadari, budem unaveny a chudy - protoze vyrazime objet jizni ostrov na kolech. Tak uvidime. Tak uvidite.
Zdravime a libame. Vasi O+H
středa 22. prosince 2010
23.12.2010 - foto
...anebo aspon tady: http://bicin.rajce.idnes.cz/new_zealand_01/ dokud je nenalejem sem
23.12.2010 - fotky
...je to spatny ale fotky musim zkusit poslat zitra. dneska se nedari a nedari...
23.12.2010 - Havelock North - Hawkes Bay - New Zealand
Jsme tady. Na druhy strane zemekoule a mame tady jaro. Leto se blizi. A jablickam se velice dari. Nejak jsme zaspali s informacema pro vas, odpustte nam to prosim, ale jsme zde od tretiho dne po prijezdu v plnym zaprahu a po sichte je tezko dokopat se k tak intelektualne narocny cinnosti jako je psani zazitku...a navic zatim moc zazitku neni...
zlehka se vratime do predpreletove historie: Jakarta no. 2 se mi moc libila (Hanuli uz tak moc ne, ale to je zivot). Bydleli sme v ulici Jaksa a to ma bejt historicky centrum. Je to jedna cirka 500m dlouha ulicka s par kratsima a uzsima odbockama uprostred 24 milionovyho betonovyho bordelu. Pidivesnice uprostred megamesta. Smradlavy stoky s krysama a chudakama vedle nablejskanejch sklenenejch mrakodrapu s mramorem u vchodu. Proste uzasnej kontrast...navic jsme cestou do kramku Elen pouzili mestskou hromadnou dopravu v case navratu 24 milionu lidi z prace domu (prezili jsme a nic se nam neztratilo) a nasledne petikilometrovej pochod chudou ulickou zas sousedici s luxusnima obchodnima centrama. Diky Jakarto za tebe. Aspon vime kudy cesta nevede a do dalsich let ti prejeme klidny proziti absolutniho dopravniho kolapsu (kterej te jiste ceka, jen se nevi jestli to bude za pul roku nebo za roku pet).
Let jako vpohode :-) Konecne sme leteli "panem" letadlem 777, kde ma kazdej svoji obrazovku, vyber filmu, radii, her a informaci o prave probihajicim letu. byla to takova parada, ze let utekl jak voda, my vubec nespali a v Aucklandu na letisti pri cekani 10 hodin na autobus zacli usinat ve stoje...bus transfer do Havelocku (ten uz jsme prospali), vyzvednuti nas mistni zensinou a vykopnuti v "kempu otroku" u sadu.
Jsme v oblasti zemedelske, ruralni, bohate. My zatim bohati nejsme. Ale budeme...to je jisty :-)
Pracujeme s prirodou, konkretne pomahame stromum od prebytecnejch jablek a nechavame dorust pouze ty nejlip vypadajici kousky. je to pakarna, ale uz sme si zvykli. Bicak si obcas z nadmiry stereotypu da dve listim obsypane vetve do pusy, zacne machat rukama jakoze hraje v kytaru a dava spolupracantum kviz, co jako predstavuje. Nikdo jeho ZZ Top nepoznal. Parta spolurobosu je velice povedena (vsichni z Ceska - to proto ze nas narod je v teto cinnosti pry nejzdatnejsi - a vsichni vice ci mene mladsi):
Georgina (Jirina) s Martinem: Martin je vesely mladik rad komentujici vsechno, co se tyka pohlavniho zivota nebo ustroji, aktivne s timto take umi pracovat (nas karavan je s jejich spojen plachtou, ktera umi bezchybne prenaset pohyby jednoho karavanu na druhej, diky cemuz obcas mame problem usnout). Je vynikajici kuchar (je to jeho profese), nadseny amatersky opravar utopenych zrcadlovek (tu moji D50tku rozdelal do posledniho sroubku) a v cesku jeste vic nadsenejsi tunningar sveho vozu Skoda Felicia Hatchback (protuningoval pry jiz neco kolem 600 000 korun). Ale on si to muze dovolit, jelikoz vyviji dvojnasobne rychle pracovni tempo. Nikdo zatim jeho brilantni techniku nepochytil, takze my se zatim musime tunningu nasich kchar a bajsyklu vzdat. Georgina je jeho poslusne devce, ktere si jiz v takto utlem veku spori zodpovedne 300 korun mesicne na rakev. Jako jedina z nas neumi ani slovo anglicky a vrasky si s tim nedela.
Jakub a Jana: Jakub je mily, mlady skapunkovy vlasatec studujici stavarnu CVUT, kde mel tu cest byt veden slovutnym doktorem ingenieurem Janem Sykorou, tudiz je nadmiru inteligentni. Zvlada hru v bubny a ma rad pivo. Jana je jeho neposlusne sympaticke devce. Jmenuje se Hrabakova, je z Praskoles a uz se nemuze dockat snatku, aby se sveho krasneho prijmeni zbavila. Oba maji prevelikou smulu se svym obytnym automobilem, nejspis veskere vydelane penize padnou na jeho udrzbu, opravy a nakupy ukradenych veci z nej.
Matous a Tereza: Matous je mlady, neklidny casto zhuleny dredaty dram-and-bejzovy muz, kterehozto matka byla jednou z vymenenych mandzelek na nove (nebo na prime?). Pry behem nataceni hulil s televiznim stabem a bylo to kuuuuul. Je vyuceny umelecky kovar, ale tajne sni o tom, ze ho jednou bude zivit mixovani a skrecovani desek. Tereza je jeho starsi devce - hulici doktorka teologie a jeho v mixovani podporujici. Mezi sebou si rikaji "Zlati" a maji moc radi poradek.
Sef je John a je bourak, jeho zena je Leslie a je taky bourak. Mame se tu dobre, neokradaj nas a vyplatu nam platej a to vcas. Bydleni v jejich karavanech je velice levne, proste, ale funkcni. Jejich sad je zeleny a veliky...
Nyni z kulturniho soudku:
Krome Bicakovy ZZ Top sadove produkce jsme na pocest nasich skvelych bossu secvicili pisen z Ondrejova pera zovouci se "Czech apple blues", jez mela u ctyrclenneho obecenstva nebyvaly uspech. Zde je ke shlednuti zaznam z koncertu: http://www.youtube.com/watch?v=d1xNO-Onq5Y
No a co teda jako jsme tim vsim chteli napsat? : mame se dobre, vydelavame pomalu penize a plan je vydelavat do cirka konce unora. Pak se zakoupenejma kolama (uz je mame, ted jen dovybavit blatnikama a nosicema) objedem zeland krizem krazem. pokusime se dostat na skok na Fiji. Dame si par piv s Philem a Vicki (ktery maj nekdy kolem dubna az kvetna na Zeland dorazit). A pak domu? Jo, asi jo. Ja uz se tesim. Ja (Hanka) ani nevim. To je zivot...
vasi o+h
P.S.: podarilo se mi tady vydrazit pouzitou D70 tku s objektivem 18-70mm. Za babku. jsem opet stastny profesionalni fotograf...
P.S.: klidne vanoce prejeme a pf 2011 taky prejeme!
zlehka se vratime do predpreletove historie: Jakarta no. 2 se mi moc libila (Hanuli uz tak moc ne, ale to je zivot). Bydleli sme v ulici Jaksa a to ma bejt historicky centrum. Je to jedna cirka 500m dlouha ulicka s par kratsima a uzsima odbockama uprostred 24 milionovyho betonovyho bordelu. Pidivesnice uprostred megamesta. Smradlavy stoky s krysama a chudakama vedle nablejskanejch sklenenejch mrakodrapu s mramorem u vchodu. Proste uzasnej kontrast...navic jsme cestou do kramku Elen pouzili mestskou hromadnou dopravu v case navratu 24 milionu lidi z prace domu (prezili jsme a nic se nam neztratilo) a nasledne petikilometrovej pochod chudou ulickou zas sousedici s luxusnima obchodnima centrama. Diky Jakarto za tebe. Aspon vime kudy cesta nevede a do dalsich let ti prejeme klidny proziti absolutniho dopravniho kolapsu (kterej te jiste ceka, jen se nevi jestli to bude za pul roku nebo za roku pet).
Let jako vpohode :-) Konecne sme leteli "panem" letadlem 777, kde ma kazdej svoji obrazovku, vyber filmu, radii, her a informaci o prave probihajicim letu. byla to takova parada, ze let utekl jak voda, my vubec nespali a v Aucklandu na letisti pri cekani 10 hodin na autobus zacli usinat ve stoje...bus transfer do Havelocku (ten uz jsme prospali), vyzvednuti nas mistni zensinou a vykopnuti v "kempu otroku" u sadu.
Jsme v oblasti zemedelske, ruralni, bohate. My zatim bohati nejsme. Ale budeme...to je jisty :-)
Pracujeme s prirodou, konkretne pomahame stromum od prebytecnejch jablek a nechavame dorust pouze ty nejlip vypadajici kousky. je to pakarna, ale uz sme si zvykli. Bicak si obcas z nadmiry stereotypu da dve listim obsypane vetve do pusy, zacne machat rukama jakoze hraje v kytaru a dava spolupracantum kviz, co jako predstavuje. Nikdo jeho ZZ Top nepoznal. Parta spolurobosu je velice povedena (vsichni z Ceska - to proto ze nas narod je v teto cinnosti pry nejzdatnejsi - a vsichni vice ci mene mladsi):
Georgina (Jirina) s Martinem: Martin je vesely mladik rad komentujici vsechno, co se tyka pohlavniho zivota nebo ustroji, aktivne s timto take umi pracovat (nas karavan je s jejich spojen plachtou, ktera umi bezchybne prenaset pohyby jednoho karavanu na druhej, diky cemuz obcas mame problem usnout). Je vynikajici kuchar (je to jeho profese), nadseny amatersky opravar utopenych zrcadlovek (tu moji D50tku rozdelal do posledniho sroubku) a v cesku jeste vic nadsenejsi tunningar sveho vozu Skoda Felicia Hatchback (protuningoval pry jiz neco kolem 600 000 korun). Ale on si to muze dovolit, jelikoz vyviji dvojnasobne rychle pracovni tempo. Nikdo zatim jeho brilantni techniku nepochytil, takze my se zatim musime tunningu nasich kchar a bajsyklu vzdat. Georgina je jeho poslusne devce, ktere si jiz v takto utlem veku spori zodpovedne 300 korun mesicne na rakev. Jako jedina z nas neumi ani slovo anglicky a vrasky si s tim nedela.
Jakub a Jana: Jakub je mily, mlady skapunkovy vlasatec studujici stavarnu CVUT, kde mel tu cest byt veden slovutnym doktorem ingenieurem Janem Sykorou, tudiz je nadmiru inteligentni. Zvlada hru v bubny a ma rad pivo. Jana je jeho neposlusne sympaticke devce. Jmenuje se Hrabakova, je z Praskoles a uz se nemuze dockat snatku, aby se sveho krasneho prijmeni zbavila. Oba maji prevelikou smulu se svym obytnym automobilem, nejspis veskere vydelane penize padnou na jeho udrzbu, opravy a nakupy ukradenych veci z nej.
Matous a Tereza: Matous je mlady, neklidny casto zhuleny dredaty dram-and-bejzovy muz, kterehozto matka byla jednou z vymenenych mandzelek na nove (nebo na prime?). Pry behem nataceni hulil s televiznim stabem a bylo to kuuuuul. Je vyuceny umelecky kovar, ale tajne sni o tom, ze ho jednou bude zivit mixovani a skrecovani desek. Tereza je jeho starsi devce - hulici doktorka teologie a jeho v mixovani podporujici. Mezi sebou si rikaji "Zlati" a maji moc radi poradek.
Sef je John a je bourak, jeho zena je Leslie a je taky bourak. Mame se tu dobre, neokradaj nas a vyplatu nam platej a to vcas. Bydleni v jejich karavanech je velice levne, proste, ale funkcni. Jejich sad je zeleny a veliky...
Nyni z kulturniho soudku:
Krome Bicakovy ZZ Top sadove produkce jsme na pocest nasich skvelych bossu secvicili pisen z Ondrejova pera zovouci se "Czech apple blues", jez mela u ctyrclenneho obecenstva nebyvaly uspech. Zde je ke shlednuti zaznam z koncertu: http://www.youtube.com/watch?v=d1xNO-Onq5Y
No a co teda jako jsme tim vsim chteli napsat? : mame se dobre, vydelavame pomalu penize a plan je vydelavat do cirka konce unora. Pak se zakoupenejma kolama (uz je mame, ted jen dovybavit blatnikama a nosicema) objedem zeland krizem krazem. pokusime se dostat na skok na Fiji. Dame si par piv s Philem a Vicki (ktery maj nekdy kolem dubna az kvetna na Zeland dorazit). A pak domu? Jo, asi jo. Ja uz se tesim. Ja (Hanka) ani nevim. To je zivot...
vasi o+h
P.S.: podarilo se mi tady vydrazit pouzitou D70 tku s objektivem 18-70mm. Za babku. jsem opet stastny profesionalni fotograf...
P.S.: klidne vanoce prejeme a pf 2011 taky prejeme!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)