úterý 21. září 2010
22.09.2010 - Ulanbatar jeketikeeeeee
Zdravime všechny milovniky nejdrsnejsiho cestovani na svete…
Chteli bysme vam oznamit, ze jsme zde, jsme v Ulánbátaru a ze jsme sem dojeli na kolech. Metropole mongolska byla dobyta dne 20.9.2010 v 9 hod mongolskeho casu. Tachometr na Suchbatarove namesti se zastavil na cislici 9413 km. A tam jsme si teda uz konecne museli priznat, ze jsme fakt bouraci (teda on uz to Ondrej zacal tvrdit v Cecerlegu, ale prece jenom 500 km v Mongolii je nevyzpytatelných).
Poslední dny uz nas to vylozene nebavilo, od Cecerlegu zacli turisti, davy turistu, spousta historických aut (nejaka really bohatych Amiku, který jedou z Pekingu do Evropy…benzina v Charchorinu jim nestihala doplnit benzin). Avizovanej asfalt z Cecerlegu se zas az tak nekonal. Hned par kilaku za mestem nam trvalo hodinu se dostat pres 1km dlouhej usek, ani mistnaci nevedeli kudy brodit reku se svejma super natunenejma terenima vozama. Vlastne doted je nam zahadou, co Mongolove mysli mysli pojmem dobra cesta. Kazda cesta je podle nich dobra…by me zajimalo, jak teda vypada ta spatna. Zkratka zas takovej oddych jakej jsme si z Cecerlegu predstavovali to nebyl. Trochu nas jeste nakopnul Charchorin, tam jsme se po Cecerlegu historicky po druhe v Mongolsku vytecne nabastili (jako pratele, ze budeme uplne odvareny z cerstvyho chleba s maslem jsme netusili), historicky prvni historickou pamatku shledli (klaster Erdenetdzu, ktery jiz Ondrej avizoval nekolikrat jakozkto jedinou opravdu turosskou zalezitost v Mongolii na nasi ceste) a pak uz nas cekal jenom dojezd poslednich 350 km do cile. A to uz zacinal chybet moral – vitr jak jinak nez proti, jeste ke vsemu studenej, krajina porad stejna a videt na hony daleko…to se clovek s jazykem na veste proti vetru dohasi na horizont, aby uvidel ze ho ceka zase to samy a znova. Takze v Charchorinu pro nas Mongolsko skoncilo.
Posledni „vajld kemping“ se konal 20 km na strani před Ulanem , pekne s vyhledem na město, abychom se na ten napor lidi, aut a vůbec vseho pripravili. Rano jsme konstatovali, ze konec naší cesty jsme naplanovali geniálně…poslední ranni cigaretu před stanem uz jsme kourili za poletovani vlocek. Takze jako winter kaming suun. Poslednich 20 km proti vetru, snehu a se zmrzlýma nudlema u nosu jsme si jak se patri uzili a přes brutální Ulanbatarsky zacpy jsme se prorvali i s kolama na Suchbatarovo namesti…kde jsme měli snidanovy rande s Chorchem. Takze ano mysterium mili příznivci tohoto neohrozeneho Jizana, prave v tomto dile vam konecne objasnime co se stalo s Chorchem. Olgoj chorchoj ho nesezral, ani se Chorche Chorchojem nestal … stalo se to, ze s tim jeho supr lehokolem v Mongolsku nemá sanci – furt samej defekt, a když někdo nemá lepeni na duse a ještě si necha ukrast pumpu uprostřed Mongolska, kde projede pet aut denne, tak je trochu v prdeli. No a tohle se ve zkratce stalo nasemu Espana bourakovi. Takze se pak nejak nechal ruzne dovezt do Cecerlegu autama, pac tam je ten asfalt, ze jo. No docela jsme se bavili predstavou, co chudak Chorche delal ten 4O km dlouhej usek za Cecerlegem, kde asfalt jaksi absentoval.
Z Chorchem jsme se rozloucili a zacli na ulici nahodne potkavat lidi, který uz jsme po ceste potkali…z kavarny leze Francouz v delu, kterého uz jsme potkali dvakrát, jdu do banky vybrat par drobnych, vylezu a malem prepadnu přes zabradli - před bankou uz Ondrej v družným hovoru s cirkusakama, který jsme potkali v Uzgorodu. Neuveritelny…po peti mesicich jsme se s nima potkali bez jakyhokoli domlouvani…
Zasli jsme na vytouzeny pivo a smazak do cesky hospody – Bohemky. Bylo to docela zklamani…ten smazak teda měli, ale cesky cepovany pivo uz ne, spis nez v hospode to vypada jako v hodne divny restauraci a z repraku se valil ruskej rap. No tak diky aspon za ten smazak a moravského brabce!
A ted jsme v panelákovym byte u Dominiky. Kdo je Dominika? Ceska, na kterou jsme dostali kontakt od Libora a která chtela po skole jet nekam na staz…třeba do Amstru…no a nejak se to nepovedlo a skoncila v Mongolsku. Kdo je Libor? Cech na kterého jsme dostali kontakt od Arna a Gregora, kterej brazni Mongolsko na motorce a snazi se dostat do Cech dvacet jurt kontejnerem. Kdo je Arno a Gregor? To jsou dva Belgicani, který objízdej svet na kole (ty dva kluci s kolama na fotu z minula). Takhle nejak to bylo.U Dominiky mame supr zazemi na to, abychom vsechno v klidu v Ulanu zaridili před odletem do tropu.Diky mockrat! Kola bychom radi prodali, tak uvidime, jestli ty nase nezničitelny stroje někdo bude chtit.
Tak se mejte
Tolik Hanka…my teda valime za teplem a potvorama v mori…první část naseho neohrozeneho poznavani zeměkoule je za nama, ta část, při který se nam na telech vytvořily svaly o jejichz existenci jsme dosud nemeli ani tuseni, ta část, při který jsme se dostali na historicky minimální telesnou vahu a ta část, při který jsme zjistili, ze na kole se da dostat kam je libo. Bylo to velice poutave…
Dekujeme celemu doprovodnemu teamu za podporu, obvzvlaste pak:
Babicce plzensky za extra teple ponozky
Bajkerovi za stale pripominani toho, ze plzensky pivo kdekoli v domovine chutna jako dort
Posluchaci Jirimu z Plzne za prubezne vdechovani nasi ceste filozoficky rozmer
Pajisovi za pomoc s planovanim naseho dalsiho putesestvi a za chotne kurivo
Pani Miluschi von Unter-Trossau za vsetecne otazky, diky kterym jsme si uvedomili kde jsme a co delame
Klodovi von Unter-Trossau za extra teply emericky hard
Lukasovi a Alesovi za extra chotne tvrde alkoholove zasoby
Obci Unter-Trossau za drzeni palcu a za prislib zakoupeni sudu “toho piva jako dort” pri nasem navratu
Pani Zdence z Cankovske za pripravu domactnosti k nasemu navratu, specielne za umyti oken
Vyslouzilemu bajkerovi Pavlovi za olej na retez
Lacnakovi za organizaci nasi dovolene v hotelu v Jekataci
Radkovi za rusko cesky – cesko rusky kapesni slovnik, nakladatelstvi Plot, 4.svazek edice Slovniky, Praha 2005, ISBN: 80-86523-65-9
Rybiatam iz Tjumene dla vozmoznosti smatrit russii tozhe z vnutri a dla ustanovenie shto Russia je vabshe ahujenna, blet…I za vsi atlichne vpichitlenie pri vodke
Dominice za moznost citit se v Ulanbataru jak u babicky v Sumperku
Mishakovi za prubezne opravy naseho Pizmone a jejich zainvestovani
Dr. Stankove a dr. Bukovskemu za nabaleni plny igelitky medikamentu a vymluveni tahani skalpelu s sebou
Vasi O+H
P.S.: pokracovani blogu bude na stejne (I kdyz dle nazvu nepravoplatne) adrese
Chteli bysme vam oznamit, ze jsme zde, jsme v Ulánbátaru a ze jsme sem dojeli na kolech. Metropole mongolska byla dobyta dne 20.9.2010 v 9 hod mongolskeho casu. Tachometr na Suchbatarove namesti se zastavil na cislici 9413 km. A tam jsme si teda uz konecne museli priznat, ze jsme fakt bouraci (teda on uz to Ondrej zacal tvrdit v Cecerlegu, ale prece jenom 500 km v Mongolii je nevyzpytatelných).
Poslední dny uz nas to vylozene nebavilo, od Cecerlegu zacli turisti, davy turistu, spousta historických aut (nejaka really bohatych Amiku, který jedou z Pekingu do Evropy…benzina v Charchorinu jim nestihala doplnit benzin). Avizovanej asfalt z Cecerlegu se zas az tak nekonal. Hned par kilaku za mestem nam trvalo hodinu se dostat pres 1km dlouhej usek, ani mistnaci nevedeli kudy brodit reku se svejma super natunenejma terenima vozama. Vlastne doted je nam zahadou, co Mongolove mysli mysli pojmem dobra cesta. Kazda cesta je podle nich dobra…by me zajimalo, jak teda vypada ta spatna. Zkratka zas takovej oddych jakej jsme si z Cecerlegu predstavovali to nebyl. Trochu nas jeste nakopnul Charchorin, tam jsme se po Cecerlegu historicky po druhe v Mongolsku vytecne nabastili (jako pratele, ze budeme uplne odvareny z cerstvyho chleba s maslem jsme netusili), historicky prvni historickou pamatku shledli (klaster Erdenetdzu, ktery jiz Ondrej avizoval nekolikrat jakozkto jedinou opravdu turosskou zalezitost v Mongolii na nasi ceste) a pak uz nas cekal jenom dojezd poslednich 350 km do cile. A to uz zacinal chybet moral – vitr jak jinak nez proti, jeste ke vsemu studenej, krajina porad stejna a videt na hony daleko…to se clovek s jazykem na veste proti vetru dohasi na horizont, aby uvidel ze ho ceka zase to samy a znova. Takze v Charchorinu pro nas Mongolsko skoncilo.
Posledni „vajld kemping“ se konal 20 km na strani před Ulanem , pekne s vyhledem na město, abychom se na ten napor lidi, aut a vůbec vseho pripravili. Rano jsme konstatovali, ze konec naší cesty jsme naplanovali geniálně…poslední ranni cigaretu před stanem uz jsme kourili za poletovani vlocek. Takze jako winter kaming suun. Poslednich 20 km proti vetru, snehu a se zmrzlýma nudlema u nosu jsme si jak se patri uzili a přes brutální Ulanbatarsky zacpy jsme se prorvali i s kolama na Suchbatarovo namesti…kde jsme měli snidanovy rande s Chorchem. Takze ano mysterium mili příznivci tohoto neohrozeneho Jizana, prave v tomto dile vam konecne objasnime co se stalo s Chorchem. Olgoj chorchoj ho nesezral, ani se Chorche Chorchojem nestal … stalo se to, ze s tim jeho supr lehokolem v Mongolsku nemá sanci – furt samej defekt, a když někdo nemá lepeni na duse a ještě si necha ukrast pumpu uprostřed Mongolska, kde projede pet aut denne, tak je trochu v prdeli. No a tohle se ve zkratce stalo nasemu Espana bourakovi. Takze se pak nejak nechal ruzne dovezt do Cecerlegu autama, pac tam je ten asfalt, ze jo. No docela jsme se bavili predstavou, co chudak Chorche delal ten 4O km dlouhej usek za Cecerlegem, kde asfalt jaksi absentoval.
Z Chorchem jsme se rozloucili a zacli na ulici nahodne potkavat lidi, který uz jsme po ceste potkali…z kavarny leze Francouz v delu, kterého uz jsme potkali dvakrát, jdu do banky vybrat par drobnych, vylezu a malem prepadnu přes zabradli - před bankou uz Ondrej v družným hovoru s cirkusakama, který jsme potkali v Uzgorodu. Neuveritelny…po peti mesicich jsme se s nima potkali bez jakyhokoli domlouvani…
Zasli jsme na vytouzeny pivo a smazak do cesky hospody – Bohemky. Bylo to docela zklamani…ten smazak teda měli, ale cesky cepovany pivo uz ne, spis nez v hospode to vypada jako v hodne divny restauraci a z repraku se valil ruskej rap. No tak diky aspon za ten smazak a moravského brabce!
A ted jsme v panelákovym byte u Dominiky. Kdo je Dominika? Ceska, na kterou jsme dostali kontakt od Libora a která chtela po skole jet nekam na staz…třeba do Amstru…no a nejak se to nepovedlo a skoncila v Mongolsku. Kdo je Libor? Cech na kterého jsme dostali kontakt od Arna a Gregora, kterej brazni Mongolsko na motorce a snazi se dostat do Cech dvacet jurt kontejnerem. Kdo je Arno a Gregor? To jsou dva Belgicani, který objízdej svet na kole (ty dva kluci s kolama na fotu z minula). Takhle nejak to bylo.U Dominiky mame supr zazemi na to, abychom vsechno v klidu v Ulanu zaridili před odletem do tropu.Diky mockrat! Kola bychom radi prodali, tak uvidime, jestli ty nase nezničitelny stroje někdo bude chtit.
Tak se mejte
Tolik Hanka…my teda valime za teplem a potvorama v mori…první část naseho neohrozeneho poznavani zeměkoule je za nama, ta část, při který se nam na telech vytvořily svaly o jejichz existenci jsme dosud nemeli ani tuseni, ta část, při který jsme se dostali na historicky minimální telesnou vahu a ta část, při který jsme zjistili, ze na kole se da dostat kam je libo. Bylo to velice poutave…
Dekujeme celemu doprovodnemu teamu za podporu, obvzvlaste pak:
Babicce plzensky za extra teple ponozky
Bajkerovi za stale pripominani toho, ze plzensky pivo kdekoli v domovine chutna jako dort
Posluchaci Jirimu z Plzne za prubezne vdechovani nasi ceste filozoficky rozmer
Pajisovi za pomoc s planovanim naseho dalsiho putesestvi a za chotne kurivo
Pani Miluschi von Unter-Trossau za vsetecne otazky, diky kterym jsme si uvedomili kde jsme a co delame
Klodovi von Unter-Trossau za extra teply emericky hard
Lukasovi a Alesovi za extra chotne tvrde alkoholove zasoby
Obci Unter-Trossau za drzeni palcu a za prislib zakoupeni sudu “toho piva jako dort” pri nasem navratu
Pani Zdence z Cankovske za pripravu domactnosti k nasemu navratu, specielne za umyti oken
Vyslouzilemu bajkerovi Pavlovi za olej na retez
Lacnakovi za organizaci nasi dovolene v hotelu v Jekataci
Radkovi za rusko cesky – cesko rusky kapesni slovnik, nakladatelstvi Plot, 4.svazek edice Slovniky, Praha 2005, ISBN: 80-86523-65-9
Rybiatam iz Tjumene dla vozmoznosti smatrit russii tozhe z vnutri a dla ustanovenie shto Russia je vabshe ahujenna, blet…I za vsi atlichne vpichitlenie pri vodke
Dominice za moznost citit se v Ulanbataru jak u babicky v Sumperku
Mishakovi za prubezne opravy naseho Pizmone a jejich zainvestovani
Dr. Stankove a dr. Bukovskemu za nabaleni plny igelitky medikamentu a vymluveni tahani skalpelu s sebou
Vasi O+H
P.S.: pokracovani blogu bude na stejne (I kdyz dle nazvu nepravoplatne) adrese
neděle 12. září 2010
13.09.2010 - Cecerleg
Hola, tady pravidelna relace vasich bajkeru z mongolska!
mame po tydle divny zemi najeto cirka 1200km, z toho asi 80km po asfaltu, jinak sutry, pisek a hlina. ted se nachazime v cecerlegu, coz je zacatek civilizace, do Ulanu by to melo bejt uz jenom 500km !!!!!! a to prosim po asfaltu, tak uvidime. Cestou se jeste (asi pozitri) stavime v charchorinu, coz je trocha te historie mongolske, ze (pro pana posluchace Jiriho z Plzne zkusime poridit nejake fotografie mistniho klastera ze 16.stoleti - prvni buddhistickej v mongolii)... a pak uz nas jenom cekaj trable s poslanim kol do ceska z ulanu. Zkusime postu, protoze vsechny mozny DHL, Fedexy a jiny megafirmy budou asi strasne drahy...takze mili rodicove, pokud vsechno pujde hladce, ocekavejte tak za pul roku dva obrovsky baliky z ulanu na drazove...snad to nase mila pani postacka bude schopna predat.
Mongolsko: divna zeme divnejch lidi, stepi, zvirat a hor. Vyskovych kilometru jsme nadupali nepocitane, hory jsou tu ale krasny a jsou vsude. Tolik dive i ruralni zvireny videt snad jinde nejde. Pokusime se ted odpovedet na dotazy vsetecne dotazovatelky Milusche von Unter-Trossau, ktera nas opravdu otaznikama zasobi :-) takze:
Provoz na cestach je zanedbatelny, kolem 5-ti aut denne byl standard, byly i dny, kdy nas predjela jedna motorka. Cim vic se blizime ulanu, tim provoz houstne (auta a jine stroje se daji pocitat v radech desitek). Nase strava se bez prehaneni sestava z cinskejch polivek a susenek (tech mame spotrebu cirka 1 - 2 kg / den) plus vecer dlabanec typu rejze s korenim, nedavno jsme sehnali pytlik sojovyho masa, tak jsme si udelali parkrat rejzi vylozene gurmanskou. tyto strasnosti (diky ti mongolsko za ne) jime proto, protoze se tady nic jinyho jist neda (vsude maso a slachy ze starejch beranu, je to dost nepozivatelny) a v kramech nic jinyho nemaj. Ted v cecerlegu mame dost sanci po cirka 1000km sehnat rajce a novej pytlik sojovyho masa. Uzeniny jsou spojenim beranich rozemletych kopyt a gumy, takze tudy taky cesta nevede.Pijeme vodu z potoku (sistr s tema vyschlejma rekama to neni takova traga) a piv jsem tu uz mel celkem ctyri. Jsou dost drahy...a nemaj je vsude, navic nemaj chladaky nikde, takze je teply. Absence chladaku je asi taky duvod proc tu nejde koupit nic kloudnyho jako syr nebo jogurt. Chleba jsme asi po 500km poprvy sehnali pozivatelny (i kdyz samo prosly) ty tuny susenek jsou prosly vzdycky, ale u nich to tak neva. Pro debuzirniky proste mongolsko neni (uz zaciname mit predusinaci debaty o tom, jak bysme si dali cokoliv z ceska...chleba, romadur, peprenky, maslo, parek v rohliku ze smichovskyho peronu cislo 2....vpodstate vsechno...).ale ty cinsky polivky maj tady vevnitr tri ochucovaci pytliky, takze se vpodstate jedna o lukcus.
Dnes v cecerlegu mame za vsechny ty dny zaludecniho prikori den satisfakce: je tu kavarna s lazanema, pizzou a stejkama, hovezim na pive a hambacem, uz jsme posnidali (vajca se slaninou a krupavym toustikem), stoji to sice miliony oproti vsemu ostatnimu tady, ale jsou to dobre proinvestovany miliony. Nevim, jesli jsem to psal uz tady, ale v tjumeni jsem se vazil a bylo dole 10kg, ted mozna tak 15, zacinaj mi videt zebra a hanule je uplna twiggy, uz nema vubec bachor :-) takze po dnesku se snad trochu spravime...
Jinak jde vsechno jako po dratkach az na to, ze jsme ztratili Chorcheho...a to se stalo den po poslednim prispevku, tedy asi pred 11-ti dnema a je to cele zvlastni...bud chorche alias banderas se na to uz mohl vysrat na vsechno a odjel zpet do hollywuudu tocit trhaky, nebo se promenil v mistnich stepich v Olgoje - Chorcheoje...kdo vi, snad je zivy a zdrav (my mu opravdu schvalne neujeli... :-)
Z fotografii vybiram to nejlepci, je tam trocha tech hezkejch mraku, ktery mi jdou (vid Manfrede) a pak taky jeden mastrschtig v podobe fota nocni mongolske oblohy, moje amaterske druhe astronomicke ja je presvedceno, ze byla zachycena mlecna draha...tak se kochejte, snad to pujde nahrat na tomdle pomalym stroji...
Mame se skvele a do cile kousek...drzte dal palce, libame a pozdravujte!
Vasi o+h
mame po tydle divny zemi najeto cirka 1200km, z toho asi 80km po asfaltu, jinak sutry, pisek a hlina. ted se nachazime v cecerlegu, coz je zacatek civilizace, do Ulanu by to melo bejt uz jenom 500km !!!!!! a to prosim po asfaltu, tak uvidime. Cestou se jeste (asi pozitri) stavime v charchorinu, coz je trocha te historie mongolske, ze (pro pana posluchace Jiriho z Plzne zkusime poridit nejake fotografie mistniho klastera ze 16.stoleti - prvni buddhistickej v mongolii)... a pak uz nas jenom cekaj trable s poslanim kol do ceska z ulanu. Zkusime postu, protoze vsechny mozny DHL, Fedexy a jiny megafirmy budou asi strasne drahy...takze mili rodicove, pokud vsechno pujde hladce, ocekavejte tak za pul roku dva obrovsky baliky z ulanu na drazove...snad to nase mila pani postacka bude schopna predat.
Mongolsko: divna zeme divnejch lidi, stepi, zvirat a hor. Vyskovych kilometru jsme nadupali nepocitane, hory jsou tu ale krasny a jsou vsude. Tolik dive i ruralni zvireny videt snad jinde nejde. Pokusime se ted odpovedet na dotazy vsetecne dotazovatelky Milusche von Unter-Trossau, ktera nas opravdu otaznikama zasobi :-) takze:
Provoz na cestach je zanedbatelny, kolem 5-ti aut denne byl standard, byly i dny, kdy nas predjela jedna motorka. Cim vic se blizime ulanu, tim provoz houstne (auta a jine stroje se daji pocitat v radech desitek). Nase strava se bez prehaneni sestava z cinskejch polivek a susenek (tech mame spotrebu cirka 1 - 2 kg / den) plus vecer dlabanec typu rejze s korenim, nedavno jsme sehnali pytlik sojovyho masa, tak jsme si udelali parkrat rejzi vylozene gurmanskou. tyto strasnosti (diky ti mongolsko za ne) jime proto, protoze se tady nic jinyho jist neda (vsude maso a slachy ze starejch beranu, je to dost nepozivatelny) a v kramech nic jinyho nemaj. Ted v cecerlegu mame dost sanci po cirka 1000km sehnat rajce a novej pytlik sojovyho masa. Uzeniny jsou spojenim beranich rozemletych kopyt a gumy, takze tudy taky cesta nevede.Pijeme vodu z potoku (sistr s tema vyschlejma rekama to neni takova traga) a piv jsem tu uz mel celkem ctyri. Jsou dost drahy...a nemaj je vsude, navic nemaj chladaky nikde, takze je teply. Absence chladaku je asi taky duvod proc tu nejde koupit nic kloudnyho jako syr nebo jogurt. Chleba jsme asi po 500km poprvy sehnali pozivatelny (i kdyz samo prosly) ty tuny susenek jsou prosly vzdycky, ale u nich to tak neva. Pro debuzirniky proste mongolsko neni (uz zaciname mit predusinaci debaty o tom, jak bysme si dali cokoliv z ceska...chleba, romadur, peprenky, maslo, parek v rohliku ze smichovskyho peronu cislo 2....vpodstate vsechno...).ale ty cinsky polivky maj tady vevnitr tri ochucovaci pytliky, takze se vpodstate jedna o lukcus.
Dnes v cecerlegu mame za vsechny ty dny zaludecniho prikori den satisfakce: je tu kavarna s lazanema, pizzou a stejkama, hovezim na pive a hambacem, uz jsme posnidali (vajca se slaninou a krupavym toustikem), stoji to sice miliony oproti vsemu ostatnimu tady, ale jsou to dobre proinvestovany miliony. Nevim, jesli jsem to psal uz tady, ale v tjumeni jsem se vazil a bylo dole 10kg, ted mozna tak 15, zacinaj mi videt zebra a hanule je uplna twiggy, uz nema vubec bachor :-) takze po dnesku se snad trochu spravime...
Jinak jde vsechno jako po dratkach az na to, ze jsme ztratili Chorcheho...a to se stalo den po poslednim prispevku, tedy asi pred 11-ti dnema a je to cele zvlastni...bud chorche alias banderas se na to uz mohl vysrat na vsechno a odjel zpet do hollywuudu tocit trhaky, nebo se promenil v mistnich stepich v Olgoje - Chorcheoje...kdo vi, snad je zivy a zdrav (my mu opravdu schvalne neujeli... :-)
Z fotografii vybiram to nejlepci, je tam trocha tech hezkejch mraku, ktery mi jdou (vid Manfrede) a pak taky jeden mastrschtig v podobe fota nocni mongolske oblohy, moje amaterske druhe astronomicke ja je presvedceno, ze byla zachycena mlecna draha...tak se kochejte, snad to pujde nahrat na tomdle pomalym stroji...
Mame se skvele a do cile kousek...drzte dal palce, libame a pozdravujte!
Vasi o+h
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)