úterý 8. února 2011
09.02.2011 - stredecni zelandskej platek
posilame pozdraveni do zimnich cech z rozpaleny druhy strany zemekoule. pomalu se nam uzavira dalsi casova kapitola, doba mezi povedenym vyletem do hor a trhanim zralych jablek, o ktere jsme se prvni mesic tady s laskou starali.
jak je psano v predchozim prispevku blogu: bud sezenem praci a zustanem a budem drit, nebo sednem na kola a projedem severni ostrov (nakonec vyhral sever pred jihem). sehnali jsme praci...
po poslani asi padesati sms-ek potencionalnim zamestnavatelum s informaci ze jsme ctyri, jsme z ceska a jsme nejlepsi robosi na svete se nam ozvalo asi pet lidi s tim, ze mame se ozvat cirka za mesic. uz jsme byli s Hanuli sbaleny, brasny na kolech oveseny, rozhodnuty vyrazit k sopce Taranaki i jinam, prisla ale v posledni chvili zprava od Paula, ze ma pro nas praci. Na vinici. Slava.
Takze se z kol sundaly brasny a jelo se pracovat. A od ty doby se s kratkejma prestavkama pracuje porad, konta se nam zaplnujou dolarama a my jsme za to radi. Prace je to ruznoroda, zaclo se trhanim listku z vinnych keru, aby poradne na hrozny mohlo prazit slunce, pak se na jinym miste trhaly broskve, nekdo pomoci specialni nadoby tahany jako batoh ale na brise (vid, Hanysko, hezky se ti na tyto chvile vzpomina...he he), nekdo pomoci specialniho dopravniho prostredku zvaneho Hydralada, coz je hydraulicky zdvizny rameno na kolech, pomoci kteryho se da snadno sebrat broskev z vrcholku stromu a zaroven poradat zavody s kolegou Hydraladnikem z vedlejsiho stromoradi. Pokracovalo se zase jinde na jiny vinici, kde se na obnazeny keriky natahovala sit proti hroznochtivymu ptactvu. A topime se v dolarech...
Co se deje za oponou? Mame novou posilu dvou ceskych hochu, Milana a Adama. Potkali jsme je v Taupu pri nasem vyletu do hor, a protoze z duvodu financni tisne temer chteli se vracet po par mesicich do cech, nabidli jsme jim kontakt na Johna, spolu s kterym se domluvili a hosi budou trhat jablka s nama. Jsou to opet zajimavy postavy, ve zkratce si muzeme Adama predstavit jako bratra Polonyho (jen bez nemovitosti, potomku a schopnosti ucinkovat ve slovutnych Velaz Kvetas, zato pise knihu, je to novinar a je celkem normalni), Milan jest praktikujici verici karatista (hnedy pas) s chorobnou skudlivosti. Takze je sranda, protoze jinak by to bylo k placi.
Jane s Kubou a Adamovi s Milanem se zas opetovne totalne porouchaly auta, otazka nekolika set az tisicu dolaru za nutny opravy je o duvod vic byt radi za nase jizdni kola.
Brzy tedy zacnou jablka, ty budem sbirat (jestli vydrzime) cirka mesic a pak se uvidi. V planu je navstivit na tyden ostrovy Fiji (zname jako Fushaaal) a pak vyrazit na kolech na jizni ostrov. Z toho mame trochu strach...Zeland jak je krasnej, tak je desive obehnanej tisicema kilometru plotu vsude. Pole. Louky.Vinice.Lesy...vsude je okolo dratenej plot. Kde my postavime stan pri nasem vejletu, to nevime. Budem muset pocitat s dobrotou mistnich, ze nas na svym pozemku nechaj prespat. To by mohlo vyjit. Lidi jsou tu celkem fajn.
Libame Vas. Vasi O+H
P.S.: fotky jsou tentokrat netematicky, jen pro potechu oka pripojeny, s nicim nejak extra nespojovatelny...momentky ze zivota na Zelandu? Asi tak...
jak je psano v predchozim prispevku blogu: bud sezenem praci a zustanem a budem drit, nebo sednem na kola a projedem severni ostrov (nakonec vyhral sever pred jihem). sehnali jsme praci...
po poslani asi padesati sms-ek potencionalnim zamestnavatelum s informaci ze jsme ctyri, jsme z ceska a jsme nejlepsi robosi na svete se nam ozvalo asi pet lidi s tim, ze mame se ozvat cirka za mesic. uz jsme byli s Hanuli sbaleny, brasny na kolech oveseny, rozhodnuty vyrazit k sopce Taranaki i jinam, prisla ale v posledni chvili zprava od Paula, ze ma pro nas praci. Na vinici. Slava.
Takze se z kol sundaly brasny a jelo se pracovat. A od ty doby se s kratkejma prestavkama pracuje porad, konta se nam zaplnujou dolarama a my jsme za to radi. Prace je to ruznoroda, zaclo se trhanim listku z vinnych keru, aby poradne na hrozny mohlo prazit slunce, pak se na jinym miste trhaly broskve, nekdo pomoci specialni nadoby tahany jako batoh ale na brise (vid, Hanysko, hezky se ti na tyto chvile vzpomina...he he), nekdo pomoci specialniho dopravniho prostredku zvaneho Hydralada, coz je hydraulicky zdvizny rameno na kolech, pomoci kteryho se da snadno sebrat broskev z vrcholku stromu a zaroven poradat zavody s kolegou Hydraladnikem z vedlejsiho stromoradi. Pokracovalo se zase jinde na jiny vinici, kde se na obnazeny keriky natahovala sit proti hroznochtivymu ptactvu. A topime se v dolarech...
Co se deje za oponou? Mame novou posilu dvou ceskych hochu, Milana a Adama. Potkali jsme je v Taupu pri nasem vyletu do hor, a protoze z duvodu financni tisne temer chteli se vracet po par mesicich do cech, nabidli jsme jim kontakt na Johna, spolu s kterym se domluvili a hosi budou trhat jablka s nama. Jsou to opet zajimavy postavy, ve zkratce si muzeme Adama predstavit jako bratra Polonyho (jen bez nemovitosti, potomku a schopnosti ucinkovat ve slovutnych Velaz Kvetas, zato pise knihu, je to novinar a je celkem normalni), Milan jest praktikujici verici karatista (hnedy pas) s chorobnou skudlivosti. Takze je sranda, protoze jinak by to bylo k placi.
Jane s Kubou a Adamovi s Milanem se zas opetovne totalne porouchaly auta, otazka nekolika set az tisicu dolaru za nutny opravy je o duvod vic byt radi za nase jizdni kola.
Brzy tedy zacnou jablka, ty budem sbirat (jestli vydrzime) cirka mesic a pak se uvidi. V planu je navstivit na tyden ostrovy Fiji (zname jako Fushaaal) a pak vyrazit na kolech na jizni ostrov. Z toho mame trochu strach...Zeland jak je krasnej, tak je desive obehnanej tisicema kilometru plotu vsude. Pole. Louky.Vinice.Lesy...vsude je okolo dratenej plot. Kde my postavime stan pri nasem vejletu, to nevime. Budem muset pocitat s dobrotou mistnich, ze nas na svym pozemku nechaj prespat. To by mohlo vyjit. Lidi jsou tu celkem fajn.
Libame Vas. Vasi O+H
P.S.: fotky jsou tentokrat netematicky, jen pro potechu oka pripojeny, s nicim nejak extra nespojovatelny...momentky ze zivota na Zelandu? Asi tak...
pondělí 3. ledna 2011
04.01.2011 - zpatky v kempu u jablek z vyletu
Hola z Novozelandskyho leso-horo-pola!
Doufame, ze jste si vsichni dostatecne promazali brichy pecenejma kacenama, pivem a slivovici, vanilkovejma rohlickama a grogem, udelali si dostatecny energeticky zasoby na preziti kruty zimy a do toho vseho vaseho tlaskani se se hlasime my, vasi protinozci spaleny od slunicka, protazeny smrtackejma trekama v horach a vyhubly od debuziringu cinskejma polivkama za 50 centu za kus.
Pracovni prvni jedno-mesicno-letka se uspesne ukoncila tesne pred stedrym dnem, a ted se do zacatku unora ceka, az protrhany jabka dorostou do velikosti hodne sberu. My si tedy mohli v klidu a ciste nebeskosti uzit svatky vanocni, zpivaly se koledy, delal se bramborovej salat s uzenejma uhorema z gipsy potoka a dlabalo se cukrovi od Hrabakovy a pani Georginy starsi z Kutny Hory. A protoze po mesicni robote je dobre se odreagovat, vyrazime s Georginou a Martinem autem na vylet do narodniho parku Tongariro a oblasti mesta Rotorua. Ceka nas chozeni v horach a seznameni se s domorodou maorskou kulturou.
Prvni den je ve znameni presunu do mesta Taupo u jezera Taupo a zakempovani zadara u reky, prohlidka okoli vcetne krasnyho bungee-jumpingu (konzola ze skaly 45 m nad rekou - jenom jsme se koukli, skakacka se nekonala - skoky na gume jsou pry zelandsky vynalez, takze je to tu na kazdym rohu, mimo to stejne na kazdym rohu jsou jakykoliv jiny myslitelny adrenalinovy kraviny, jsou na to zelandani uchylaci) a prirodnich horkych pramenu, kde jsme si bajecne naparili zadky.
Druhej den nam nepreje pocasi. Prsi celej den, zevlime, muzeujeme a prejeme si dalsi den slunicko. Slunicko vylezlo a my razime do hor.
Tongariro je v centru severniho ostrova, je to vulkanicka oblast, cinna, s nekolika kraterama, nejvyssi ma 2800m.n.m, jmenuje se Mt. Ruapehu a druhej nejvyssi ma 2300m.n.m, jmenuje se Mt. Ngauruhoe a je to "hora Osudu" z Pana Prstenu. Plan cislo jedna je dat ctyrdenni trek okolo Ruapehu.
Predbehnu, ale to nevadi, kdyz reknu, ze na nasi silnou outdoorovou ctyrku byl tenhle prvni plan nad nase sily: za dva dny jsme se dostali do petiny trasy...Furt se drapalo a slejzalo po sutrech pres nekonecnej pocet udoli a hrebenu hvezdicovite vychazejicich od vrcholu sopky, vyhled celou dobu stejnej, ja v kristuskach, Georgina poprvne na treku vubec, s panickou hruzou si namocit boty na kazdym z desitek prechazeni rek a potoku, vsichni s plnou polni. No, byla to sranda, tak jsme se doplazili k "Mordoru" a zacli schazet z hor, Martin ze pude napred a odstopuje v civilizaci k autu a vrati se pro nas. Sejiti z hor uz melo bejt snadny, ale protoze tendle predpoklad byl zalozenej na moji naivni dedukci z letmyho pohledu na mapu, tak se slo pul dne mocalama a Georgina se konecne zbavila strachu z vlhkosti v keckach, protoze si musela zvyknout na cestu bahnem po kotniky.
Martin nas - zabahnence - vyzvedava, jedem dokoupit zasoby na oslavu Silvestra a pak kamsi hluboko do kopcu k jakymsi v pruvodci popisovanym ohromnym jeskynim, kde byla misto jeskyn trimetrova dira ve skale, kam se nedalo jit, zato byl pobliz placek s travou pro tak akorat dva stany a zadarmo. Stastnej a veselej rok 2011!
Zlepseni nalady nasleduje dalsi den, jedem zpatky do hor a tentokrat na jednodenni vylet nalehko k "hore Osudu" a zeleno-modrym vulkanickym jezerum. Je to nadhera, vetsinou se jde po chodnickach a upravovanejch pesinach, jdem z 1100m.n.m do 1900, vyhledy jsou nebesky a Georgina pri sestupu po klouzavejch kaminkach s trekovejma holema a vyrazem smrtelny krece v obliceji statecna :-)
Premistujem se do Rotoruy, kde mame spicha s Janou a Kubou (spoluotroci nyni brazdici severni ostrov ve svem campingvanu) a kde se kochame kulturou pokerovanejch Maoru, koupem se a kempujem u jezera, prochazime se sekvojovym lesem a bloudime v trojrozmernym bludisti.
Je cas na navrat. Jsme zpet v nasi karavanovy minivesnici u sadu. A ceka nas dalsi dulezitej ukol: najit na mesic praci. Kdyz se zadari, budem unaveny a bohaty. Kdyz se nezadari, budem unaveny a chudy - protoze vyrazime objet jizni ostrov na kolech. Tak uvidime. Tak uvidite.
Zdravime a libame. Vasi O+H
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)